Za hranicí pudů
Sigmund Freud je historická postava ohraná asi jako Albert Einstein. Poprvé se mi ale dostala do rukou kniha, která by se pokusila zobrazit jeho lidskou stránku. Co o něm ale víme? Jaký to byl člověk? Kdo se skrýval pod tváří chladného psychoterapeuta? Můžeme si říct: je to jen román. Já ale nesouhlasím. Knihu tvoří historicky přesná fakta doplněná velmi osobním příběhem, který dělá z legendární postavy obyčejného člověka.
Román je psaný z pohledu Freudovy sestry Adolfiny. Adolfina umírá během několika prvních stránek v koncentračním táboře a kniha tak nabývá klidu. Není kam pospíchat, konec příběhu znáte, i kdybyste si ho nevygooglili. Získáte tím přesně ten pocit klidu, odevzdanosti, nespěcháte za další stránkou, ale užíváte si plnými doušky každý odstavec.
Pospíchat ani nejde. Vídeň, kde se prakticky celá kniha odehrává, není svět spěchu. Jako kdyby vše bylo předem určeno, jako kdybychom byli jen herci na jevišti. Nezbývá tedy nic jiného, než se nad smyslem našeho vlastního představení zastavit a zapřemýšlet. Prožijete totiž dlouhý a zvláštní život Adolfiny. Od raného dětství, rodičů Freudových, fungování rodiny přes její vztah k Freudovi, jejich sblížení i rozkol až po dobrovolný odchod za zdi blázince. Prožijete život ve Vídni, ve které se rodí první myšlenky ženské emancipace, první psychiatrické léčebny, první sňatky z lásky…
Ačkoli kniha sleduje události Freudova života, jde trochu jiným směrem. Nenásilně, aniž by porušila historické souvislosti, vytváří v postavě Adolfiny protipól Freudova vidění světa. Na rozdíl od svého bratra, který se na svět dívá skrze násilí a sexualitu, je její svět plný obětavosti, pokory, smíření, lásky. Svět, kde Freudova pravidla přestávají platit. Svět, kde funguje absurdně nelogická lidskost.
Lidskost je také ústředním tématem knihy. Prostupuje každou stránku. Ukazuje hlubokou obětavost, něhu, mateřskou lásku a jakousi neuchopitelnou pokoru, kterou má dnes ve svém životě jen několik málo z nás.
Věřím, že Freudova sestra bude ženám promlouvat hluboko do srdce. Mužům, kteří dokáží zapomenout na patriarchální vnímání svého světa postaveného na síle a dominanci, ukáže svět za hranicemi freudovských pudů.
Freudova sestra
Proč zanechal Sigmund Freud své sestry roku 1938 ve Vídni svému osudu – jisté smrti? Na to se pokouší odpovědět makedonský spisovatel, který studoval mj. v Praze, jehož román byl přeložen do 25 jazyků a získal za něj Cenu Evropské unie za literaturu.
