blog

Faustomat Filipa Douška

28.07. 2014

Hejno bez ptáků je prvotina mladého vystudovaného ekonoma Filipa Douška. Psal ji dlouhých dvanáct let a vydal ji loni na vlastní náklady. Navíc se chopil i její propagace. Vypustil své Hejno na sociální sítě, kde získalo celu řadu příznivců ještě před svým vydáním. Na Facebooku konzultoval s fanoušky stránek vznikající knihy chování postav a na Youtube nahrával minutové videoblogy zachycující proces jeho tvorby. Novátorsky přistoupil i ke grafickému zpracování knihy. Společně s grafikem Jakubem Gruberem vytvořili dva svazky (čtenář si může vybrat, kterým začne) využívající různé druhy i směry písma. Autor dokonce osobně dohlížel také na volbu papíru.


Příběh Hejna bez ptáků se odehrává v Cambridgi, Praze a Tokiu. Pojednává o doktorandu statistiky Adamovi, jeho dizertaci a jeho vztahu se studentkou umění Ninou. Jako dizertaci vyvíjí Adam program Faustomat, který jak jsem pochopila, má na záladě dat z různých databází předpovídat budoucnost. Práce na Faustomatu Adama zcela pohlcuje, až nakonec není jasné, kdo koho utváří. Adam přemýšlí a pochybuje jak o práci, tak o svém vztahu. V duchu polemizuje s filozofy a vědci. Čtenář má možnost jeho myšlenkové pochody detailně sledovat.

Hejno bez ptáků je po všech stránkách velkolepé dílo. Setkáme se v něm s atraktivními lokalitami, neotřelými postavami i širokým záběrem myšlenek a citátů. Díky těmto aspektům i propracované grafické stránce a novátorskému přístupu k propagaci díla je a bude kniha předmětem mnoha diskuzí. Pravděpodobně se v budoucnu stane i hlavní hrdinkou nejedné seminární práce. Autorův inovativní přístup a investovanou energii osobně velmi obdivuji. Už proto jsem se románem svědomitě prokousala, i když to pro mě nebylo zrovna jednoduché. Příběh je totiž četnými úvahami místy odsunut na druhou kolej a čtenář snadno ztratí jeho nit. Citáty a polemiky na mě občas působily trochu samoúčelně, podezírám autora, že se jimi ve své prvotině chtěl trochu “předvést”.

Čtěte také  5 důvodů, proč se pustit do knih Jodi Picoultové

Hejno bez ptáků nepřečtete na posezení. Možná ho dokonce ani nedočtete. Přesto by ale nemělo ujít vaší pozornosti, jde totiž v mnoha ohledech o průkopnický projekt. A pokud vás neosloví ani kniha, ani příběh jejího vzniku, rozhodně vás potěší jako estetický objekt.

Hejno bez ptaku (Filip Dousek)

Hejno bez ptáků

Filip Doušek  ·  Vydavatelství: Toito, 2012

Román vychází ve dvou svazcích (Kniha a Příběh), přičemž je ponecháno na čtenáři, který otevře jako první. Adam, doktorand statistiky v Cambridge, zkoumá spojitosti náhodných neštěstí na celém světě. Namísto kosmického řádu ale začíná nacházet cosi nečekaného: vlastní portréty, staré stovky let. Jak se mu vytrácí hranice mezi vědou, životem a mýtem, další zlověstná varování posilují obavy o rozum i o přítelkyni Ninu… Příběh lásky umírněné punkerky a zavilého matematika se podivuhodně prolíná s dějinami západního způsobu poznávání světa. Dějová nit vede čtenáře z Cambridge přes Prahu do Japonska a Himálaje, jen aby se vrátil do zákrutů své vlastní mysli, kde narazí na podivnou slepou skvrnu, která nám brání zahlédnout svět jinou perspektivou, než k jaké jsme vychováni. Hejno bez ptáků je román o západní civilizaci a její slepé skvrně. A také o zrodu jiného myšlení, které od základu mění, kým můžeme být. Filip Doušek studoval ekonomii v Praze, pracoval v IT v Londýně, ale srdcem zůstal existenciálním dobrodruhem, který surfoval v Riu, stopoval na Aljašce, rozvážel pizzu na mopedu a experimentoval se životem. Román Hejno bez ptáků psal 12 let.

KNIHU MŮŽETE KOUPIT ZDE