Maturitní recenze: R.U.R.

Dalším dílem, které přibližujeme skrze recenzi jak obdivovatelům a obdivovatelkám moderní klasiky, tak studujícím maturitních ročníků, je R.U.R. – hra z pera jednoho z nejznámějších českých spisovatelů vůbec, Karla Čapka. “Čapek zde, jako v jeho mnoha dalších dílech, pokládá otázku, co se stane, pokud lidé přecení technický pokrok a kritizuje přehnanou touhu lidí zbohatnout,” přibližuje knihu Anna.

Televizní zpracování R.U.R. v produkci BBC z roku 1938

jedné z nejvýznamnějších divadelních her českých dějin jsem se před nedávnem dostala již podruhé. Poprvé to bylo na druhém stupni základní školy, kdy mě zaujala jak krátkým rozsahem, tak samotným autorem. Půjčila jsem si ji v knihovně, ale po pár přečtených stránkách ji vrátila. Nezaujala mne. Podruhé jsem se k R.U.R. dostala před pár týdny, když jsme ve škole probírali Karla Čapka, jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů. Řekla jsem si, že této knize dám ještě šanci. A dobře jsem udělala, nezklamala mne.

Knihu bych doporučila z několika důvodů. Určitě bychom ji měli znát už jen kvůli tomu, že ji napsal Karel Čapek. Z této knihy pochází původně české slovo používané dnes již v několika jazycích – robot. I přesto byste měli vědět, že toto slovo ale nevymyslel sám Karel Čapek, ale jeho bratr Josef, který ho odvodil od slova robota. Přečtení vám zabere jen pár hodin – má kolem 100 stran a navíc je psaná formou scénáře, což znamená, že zde nejsou žádné zbytečné popisy navíc. Svým příběhem také zaujme – je zde vyprávěn příběh továrny R.U.R., která vyrábí umělé lidi a nazývá je roboty. Někteří se na výrobě robotů snaží zbohatnout, některým roboti pomáhají a někteří s výrobou robotů vůbec nesouhlasí a bojují proti ní. Čapek zde jako v jeho mnoha dalších dílech pokládá otázku, co se stane, pokud lidé přecení technický pokrok a kritizuje přehnanou touhu lidí zbohatnout. Příběh jsem přečetla jedním dechem, nedalo mi spát, jestli roboti přemůžou svět nebo se jim to nepovede.

Knihu doporučuji určitě studentům, kteří nemají rádi (stejně jako já) dlouhé knihy, rádi čtou divadelní hry, hledají příběh, který je zaujme a řadí se do české literatury 20. století.

Autorkou recenze je Anna Dittrichová.
O autorce: Studuje osmileté gymnázium ve středních Čechách, od malička ráda čte (dnes nejraději Oscara Wilda) a taky píše. Do budoucna by chtěla studovat právě literaturu.

    Napište komentář
  1. Povinný údaj
  2. Váš web nebo blog
Sociální sítě
Knižní Baví / Nebaví #25: Tipy na knižní dárky od Doroty Noon, od veselých komiksů po knihy pro ambiciózní zahradní… https://t.co/WBO5qshamw
17. 12. 2017
Zleva: Šťastná knihkupkyně a ještě šťastnější výherkyně Knižní šifry. Lenka V. z Rokycan si v pátek odnesla knihota… https://t.co/TwlGO9Ujml
17. 12. 2017
#copravectu: Tři úplně jiné knihy, tři minirecenze, tři tipy na knižní dárky! Non-fiction, něco pro poetické duše a… https://t.co/kBhKseJSZt
15. 12. 2017
Knižní dárečky, drazí milí, máte, máte? 😉 Hromadu tipů i s informacemi o tom, jestli je stíháme doručit do Vánoc, n… https://t.co/oHK7h7Wam7
15. 12. 2017
Zásadní poselství. https://t.co/weAUX0Bh8p
12. 12. 2017
Muž, který hledal svůj stín
David Lagercrantz