Co jste možná nevěděli o Václavu Hraběti

Neony zvoní klekání / V tvých očích vycházejí / hvězdy a květiny / padají na zem mezi stíny / na břeh jezera, kde roste rákosí a kmín / kde dřevaři po skončení práce pijí / kořalku z jeřabin. Jestlipak víte, kdo napsal tyto krásné verše?

Přesně tak, je to v podstatě jediný český představitel beat generation Václav Hrabě. Je jedním z nejvýznamnějších českých básníků a když jsem jeho verše slyšela poprvé – zaníceně nám je recitoval učitel češtiny na gymplu – propadla jsem jim. Poezii v podstatě vůbec nečtu, ale jeho básně mi učarovaly. Jsou jednoduché a zároveň trefné. Vyprávějí – o lásce, zradě, smutku, štěstí, falši, pravdě, o životě. Jsou o obyčejných životech a častokrát máte pocit, jako by vám byly psány na míru. Právě dnes by Václav Hrabě oslavil sedmdesáté šesté narozeniny a při této příležitosti jsme si pro vás připravili deset zajímavostí o tomto výjimečném básníkovi.

Jeho oblíbeným “heslem” bylo: “Trocha poezie nikoho nezabije!”

Většina Hrabětových textů byla zhudebněna ještě předtím, než byla vydána. Vděčíme za to Vladimíru Mišíkovi a skupině ETC.

Všechny jeho básně byly vydány až po jeho smrti, souhrnně vyšly poprvé v roce 1991 ve sbírce s názvem Blues pro bláznivou holku

Václav Hrabě zemřel v pětadvaceti letech na otravu oxidem uhelnatým. Byla to nešťastná náhoda, ve svém pražském bytě si přitápěl plynovým sporákem a při tom usnul.

Vystudoval gymnázium v Hořovicích, kterému pak byl propůjčen čestný titul Gymnázium Václava Hraběte, a následně pedagogickou fakultu v Praze, obor čeština-dějepis.

Kromě kantorování se však živil také jako knihovník, pomocný dělník a vychovatel na učilišti.

Několik let psal pro časopis Tvář – jeho básně tam však mohly vycházet jen velmi zřídka, jelikož se nehlásil k marxistickým ideologiím.

Byl to lamač dívčích srdcí. S manželkou Olgou, se kterou měl syna Jana, se brzy rozvedl, ale prý to i tak byla jeho životní láska. Jeho poslední milenkou byla Sidonie Žáková, kterou “prodal” za tři kubánské rumy sochaři Jíravovi.

V roce 1965 přijel do Prahy Allen Ginsberg, spisovatel zakládající beatnickou generaci v Americe. Jeho návštěva v Československu byla skandální, z údajných mravnostních důvodů a výtržnictví byl nakonec ze země vyhoštěn. Hraběti se ovšem splnil velký sen a mohl se se svým vzorem na pražském Majálesu setkat.

Znovu vyšly všechny jeho básně souhrnně ve sbírce s názvem Blues. Vydalo ji nakladatelství Labyrint v roce 2008. Knihu zdobí fotografie Pavla Baňky, který v roce 1964 společně s Václavem Hrabětem a dalšími vystupoval v text-apellové skupině v pražské Viole.

    Napište komentář
  1. Povinný údaj
  2. Váš web nebo blog
Sociální sítě
#copravectu: Tři úplně jiné knihy, tři minirecenze, tři tipy na knižní dárky! Non-fiction, něco pro poetické duše a… https://t.co/kBhKseJSZt
15. 12. 2017
Knižní dárečky, drazí milí, máte, máte? 😉 Hromadu tipů i s informacemi o tom, jestli je stíháme doručit do Vánoc, n… https://t.co/oHK7h7Wam7
15. 12. 2017
Zásadní poselství. https://t.co/weAUX0Bh8p
12. 12. 2017
Nejlepší knihy podle @CRo_RadioWave: Knausgård, Cigan, Ferrante i komiks Charlese Burnse. Inspirujte se 👉 https://t.co/6elX2xfJRQ
12. 12. 2017
Už jste se byli mrknout v našem Martinus.cz Bookspotu? Stavte se pro nějaké ty knižní dárky 😉📖🎁 Najdete nás v pražs… https://t.co/15VuMNPUED
12. 12. 2017
Muž, který hledal svůj stín
David Lagercrantz