Proč je v České republice tolik knihoven

V České republice je nejhustší síť knihoven na světě. V magazínu The New York Times se v aktuálním článku zaměřili na to, čím to je a jak se tento fenomén vlastně zrodil. Jelikož nás vždycky nadchne, když se o Česku ve světě píše nejen ve spojitosti s pivem nebo kontroverzním chováním politiků, článek jsme pro vás přeložili :)

Národní knihovna v Praze

V době Amazonu a internetu se představa návštěvy veřejné knihovny za účelem půjčení knihy zdá v mnoha částech světa ještě podivnější a zastaralejší než kdy dřív. Ale přinejmenším jedna země se této představy pevně drží – Česká republika.

V této zemi jsou knihovny všude, kam se podíváte – Česká republika má nejhustší síť knihoven na světě, jak vyplývá ze studie, provedené pro Nadaci Billa a Melindy Gatesových. Je tu více knihoven než gymnázií. Studie zjistila, že v ČR je jedna knihovna na každých 1 971 obyvatel – a to je při přepočítání na populaci čtyřikrát víc než je evropský průměr a dokonce desetkrát víc než ve Spojených státech, kde je knihovna na každých 19 583 obyvatel.

Proč je českých knihoven tolik? Po dlouhá desetiletí byly povinné – každá komunita, od velkých měst až po nejmenší vesničky, měla zákonem nařízeno knihovnu provozovat.

Tento zákon vešel v platnost v roce 1919, brzy poté, co Československo vzniklo jako nezávislý stát. Důvodem byla snaha o všeobecnou gramotnost a vzdělávání poté, co se země zbavila nadvlády německy hovořícího Rakouska-Uherska. A tato snaha byla úspěšná.

“Češi si vyvinuli silný návyk číst a dodneška platí, že ti, kdo chodí do knihoven, kupují zároveň více knih než ostatní – v průměru 11 ročně,” říká Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR.

Zákon o knihovnách přežil německou okupaci, období komunismu a dokonce i rozdělení Československa na začátku 90. let. Nakonec ale nedokázal přežít škrty v rozpočtu. Z důvodu úspor byly požadavky na zřizování knihoven zrušeny v roce 2001, v době, kdy v zemi bylo asi 6 019 knihoven. Od té doby bylo asi 11 % spojeno nebo zrušeno.

České knihovny, které přežily, nejsou jen pozůstalým výstřelkem dávných dob. Dělají, co mohou, aby zůstaly relevantními a živými místy. Slouží jako hlasovací místnosti u voleb či jako místa všemožných schůzek a setkání. Pořádají čtenářské kluby, výstavy, nabízejí kurzy počítačové gramotnosti a během dne vítají houfy školních dětí a seniorů.

Ale především dělají to, co po nich podle studie Gatesovy nadace stále vyžaduje 92 % obyvatel a obyvatelek ČR: Půjčují knihy.

Zdroj: Why Libraries Are Everywhere in the Czech Republic, The New York Times, 21. července

    Napište komentář
  1. Povinný údaj
  2. Váš web nebo blog
  1. Simona 22. 7. 2016 09:14

    Hezký článek, jenom bych opravila, že fotografie je ze Strahovské knihovny a ne z Národní knihovny :)

Sociální sítě
V dnešní recenzi @janebenesova o Únavě materiálu: "Měli bychom být rádi, že o tom někdo píše, navíc velmi dobře."… https://t.co/8xAE5SJcd7
23. 2. 2017
📚 @LucieZeli položila pár otázek skvělé spisovatelce @RutaSepetys. O historii, psaní pro teenagery i o plánech:… https://t.co/a7XEjfuRxk
23. 2. 2017
Před 118 lety se narodil Erich Kästner, držitel Andersenovy medaile. Jestlipak jste jako děti také četli tahle pará… https://t.co/P9rO9XZ9Bg
23. 2. 2017
Druhé pokračování Book's Calling Clubu se blíží, mluvit se bude o Únavě materiálu Marka Šindelky, přijďte/čtěte:… https://t.co/QKHklM9aCi
22. 2. 2017
Knausgårdova sága je v Norsku fenomén, česky vyšel 2. díl. Vypadá takhle budoucnost románu? Via @CRo_RadioWave: https://t.co/Gfm6QNAWSB
22. 2. 2017
Stalker
Lars Kepler