Proč je v České republice tolik knihoven

V České republice je nejhustší síť knihoven na světě. V magazínu The New York Times se v aktuálním článku zaměřili na to, čím to je a jak se tento fenomén vlastně zrodil. Jelikož nás vždycky nadchne, když se o Česku ve světě píše nejen ve spojitosti s pivem nebo kontroverzním chováním politiků, článek jsme pro vás přeložili :)

Národní knihovna v Praze

V době Amazonu a internetu se představa návštěvy veřejné knihovny za účelem půjčení knihy zdá v mnoha částech světa ještě podivnější a zastaralejší než kdy dřív. Ale přinejmenším jedna země se této představy pevně drží – Česká republika.

V této zemi jsou knihovny všude, kam se podíváte – Česká republika má nejhustší síť knihoven na světě, jak vyplývá ze studie, provedené pro Nadaci Billa a Melindy Gatesových. Je tu více knihoven než gymnázií. Studie zjistila, že v ČR je jedna knihovna na každých 1 971 obyvatel – a to je při přepočítání na populaci čtyřikrát víc než je evropský průměr a dokonce desetkrát víc než ve Spojených státech, kde je knihovna na každých 19 583 obyvatel.

Proč je českých knihoven tolik? Po dlouhá desetiletí byly povinné – každá komunita, od velkých měst až po nejmenší vesničky, měla zákonem nařízeno knihovnu provozovat.

Tento zákon vešel v platnost v roce 1919, brzy poté, co Československo vzniklo jako nezávislý stát. Důvodem byla snaha o všeobecnou gramotnost a vzdělávání poté, co se země zbavila nadvlády německy hovořícího Rakouska-Uherska. A tato snaha byla úspěšná.

“Češi si vyvinuli silný návyk číst a dodneška platí, že ti, kdo chodí do knihoven, kupují zároveň více knih než ostatní – v průměru 11 ročně,” říká Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR.

Zákon o knihovnách přežil německou okupaci, období komunismu a dokonce i rozdělení Československa na začátku 90. let. Nakonec ale nedokázal přežít škrty v rozpočtu. Z důvodu úspor byly požadavky na zřizování knihoven zrušeny v roce 2001, v době, kdy v zemi bylo asi 6 019 knihoven. Od té doby bylo asi 11 % spojeno nebo zrušeno.

České knihovny, které přežily, nejsou jen pozůstalým výstřelkem dávných dob. Dělají, co mohou, aby zůstaly relevantními a živými místy. Slouží jako hlasovací místnosti u voleb či jako místa všemožných schůzek a setkání. Pořádají čtenářské kluby, výstavy, nabízejí kurzy počítačové gramotnosti a během dne vítají houfy školních dětí a seniorů.

Ale především dělají to, co po nich podle studie Gatesovy nadace stále vyžaduje 92 % obyvatel a obyvatelek ČR: Půjčují knihy.

Zdroj: Why Libraries Are Everywhere in the Czech Republic, The New York Times, 21. července

    Napište komentář pro Simona
  1. Povinný údaj
  2. Váš web nebo blog
  3. Zrušit komentář
  1. Jacob 17. 3. 2017 11:29

    Dobre napsany clanek.

  2. Simona 22. 7. 2016 09:14

    Hezký článek, jenom bych opravila, že fotografie je ze Strahovské knihovny a ne z Národní knihovny :)

Sociální sítě
@Majda_lena Holt naše zboží potřebuje péči 😍😉😀
28. 4. 2017
Libo-li mistrovsky napsanou knihu, která vtáhne do Chicaga, kde právě řádí skutečný masový vrah? #recenze @cwrcekk:… https://t.co/TXvlaxSqlT
28. 4. 2017
Patrick Ness, Neil Gaiman, Haruki Murakami a další velká jména v novém #bavinebavi! Mrkejte, knižních tipů plno ➡… https://t.co/HqFz45Lf7f
28. 4. 2017
@AkiVotrubova To by se ti mohly líbit Závěje https://t.co/e1sUkGG4CM, Zeměbouře https://t.co/8dlH7MA7ud nebo satiri… https://t.co/Fjt5GPPeJ4
28. 4. 2017
RT @robertvlach: #navolnénoze je aktuální bestseller #1 na @martinus_cz. Že by letos frčely knižní dárky ke Svátku práce?! Za 538 Kč: https…
28. 4. 2017
Stalker
Lars Kepler