Rupi Kaur pohladí po duši a zaryje nehty do vašeho svědomí

Jestli máte Instagram a máte rádi knihy, je dost pravděpodobné, že už jste o kanadské básnířce Rupi Kaur slyšeli. Takové hype, jaké měla na sítích její kniha Milk and Honey, se jen tak nevidí a u poezie už vůbec ne. A jestli máte dojem, že jen proto, že knihu čtou všechny blogerky, tak za to nestojí (přiznávám, já ten dojem měla), tak jste setsakramentsky vedle.

Normálně bych si poezii recenzovat netroufla, protože tenhle žánr jde víceméně mimo mě a nerozumím mu, ale u Milk and Honey si dovolím udělat výjimku. Především proto, že vás nutně potřebuji na knihu navnadit, a pak taky proto, že poezie Rupi Kaur není komplikovaná, zdlouhavá, nebo snad nedejbože nudná. Nejde tu o rýmy a verše. Jde tu o prosté a jednoduché vyjádření pocitů. A témata, která si bere na paškál – násilí, alkoholismus, traumatické prožitky, feminismus a v neposlední řadě i lásku – jsou důležitá.

Sama autorka v rozhovoru pro Guardian prohlásila, že lidé nejsou zvyklí na poezii, která by byla tak nekomplikovaná. Narodila v indickém Punjabu v Indii a vyrůstala v Torontu a vzhledem k tomu, že angličtina nebyla jejím mateřským jazykem, zpočátku měla problémy se čtením většiny poezie. Upřednostňovala krátké a úderné věty, jasné a stručné, doplněné ilustracemi, které nechybí ani v její knize. Logicky proto začala i tvořit poezii, ve které se snadno nalézají metafory, poezii, kterou si jednoduše aplikujete na vlastní prožitky, na vlastní nesnáze, na vlastní život. Právě to možná z Milk and Honey vytvořilo bestseller, jehož úspěch byl nečekaný i pro jeho autorku, která často sdílí úryvky a ukázky ze svých děl s celým světem na svém osobním instagramovém účtu.

Útlý paperback vás něžně pohladí po duši a zároveň vám zaryje nehty do vašeho svědomí. Jsem přesvědčená, že každý tu najde aspoň jednu báseň, která jako by mu byla psaná na míru. U téhle knihy si víc než u jiných uvědomíte, že to nejjednodušší vyjádření bývá to nejvýstižnější a že slova jsou tou nejsilnější zbraní. A konečně i to, že nechat se odradit od nějaké knihy jen proto, že je tak úspěšná a čtou ji úplně všichni je hloupost, protože byste se mohli připravit o úžasný zážitek. Ten vám klidně slíbím a jsem si docela jistá, že podobně strhující, působivá a zároveň velmi intimní bude i její druhá kniha, kterou Rupi Kaur charakterizuje jako “dospělou verzi Milk and Honey” a zaměřila se v ní zejména na otázky revoluce, imigrace, uprchlíků. A tak se z autorky, která byla zpočátku známá jen tím, že její knihu fotily na své sociální sítě všechny blogerky, stává hlas generace mileniálů, těch vnímavých, citlivých a emotivních lidí, kterým není lhostejný okolní svět ani vlastní duše.