blog

3 filmové tipy na září

27.08. 2017

Jelikož nás baví příběhy všech druhů a aby náš blog nebyl jen o knihách, rozhodli jsme se, že vám budeme jednou za měsíc přinášet i tipy na dobré filmy. Ty pro vás bude připravovat Lukáš Gregor a my se těšíme, jak se vám tento seriál bude líbit! A teď už vzhůru k nejčerstvějším recenzím 🙂

lalaland

Rogue One: Star Wars Story

Jestli někdo potřeboval důkaz o tom, že Lucasovo universum Hvězdných válek je natolik velké, aby sneslo kromě filmů stejnojmenné série i nějaké ty kousky mimo, má ho mít. Gareth Edwards, který dokázal před třemi lety mistrně znovu oživit příšeru z Japonska v poněkud netradičním hollywoodském spektáklu Godzilla, ukázal, že nemusí úplně ctít tradice, aby odvyprávěl příběh, za který se Star Wars nebudou stydět. Rogue One má na sobě v mnoha ohledech více „špíny“, nerovností a tedy celkové pošmournosti, a to na úkor pohádkového vzorce, tak typického pro Lucasova vyprávění. Odkrývá sice malou, ale pro nám známý děj, podstatnou epizodu, která si však neodpustí dostatek akce, hrdinství a lásky. A ano, i na špetku humoru dojde.

Rogue One sice nevyvolalo v řadách fanoušků jednoznačné přijetí, jestliže však bude v podobné kvalitě Disney produkovat i další „hvězdné bokovky“, máme se nač těšit. Zvláště, dá-li šanci filmařům, kteří umění hollywoodská pravidla respektovat, ale nebojí se v několika okamžicích najít ne tak tradiční cestu, aby nás zachytili do sítě, nebo v ní udrželi.

Mimochodem, pokud vás lapí samotný film, pak stěží pustí bohatý bonusový materiál. Ten na vydání s Blu-ray disky přináší několik hodin tak zajímavých a vydařených pohledů do zákulisí, že dost možná dostanete chuť se na Rogue One znovu podívat…

La La Land

Film se do pamětí zapsal už jen slavným omylem při předávání Oscarů a své ne-výhře v kategorii Nejlepší film. Pamatovat si jej jen skrze tento novinářsky vděčný trapas by byla obrovská škoda. Stejně jako, když by se na La La Land měla dívat jenom Ona. Ano, je to muzikál. A ano, obsahuje větší než malou dávku romantiky. Potká se v něm Ona a potká se v něm On. Oba se zamilují, oba mají své životní sny. U toho tančí a zpívají, veselí se i smutní. Přesto díky scénáři a režii dvaatřicetiletého Damiena Chazelleho má La La Land nečekaně velký potenciál zabavit i Jeho.
Chazelle si Oscara za režii odnesl, přejme mu to. A nejde jen o to, že dokázal ukočírovat před kamerou křepčící davy. Namixoval totiž své vyprávění tak, aby na první pohled velmi jednoduchá (až banální) zápletka v sobě nesla silný příběh a poselství. A aby jej odvyprávěl způsobem, který vás od prvních minut stěží přestane bavit.

Čtěte také  Kateřina Čermák Brabcová: Mám štěstí, že mám tak kreativní práci

La La Land si hraje s barvami, přesto má daleko od nabubřelého kýče. Oslňuje hudbou, přesto si jej zapamatujete zejména díky jedné jediné melodii, která navíc v sobě obsáhne nejen onu velkou lásku, ale i životní smutek. Film je stylizovaný, přesto svým vyzněním nečekaně spjatý s naší každodenní realitou. Řemeslně moderní, avšak odkazující (a opěvující) to nejkrásnější z klasiky – jak filmové, tak té hudební.
K těm všem pozitivům si připočtěte ještě velmi dobře sladěnou ústřední hereckou dvojici. Ryan Gosling dokázal mile překvapit změnou polohy už ve Správných chlapech, Emma Stone po řadě drobnějších rolích v ne moc výrazných snímcích ukazuje, že i křehkost může být silná.
Jestliže vás tento film příjemně nenaladí, pak vám není pomoci…

Odvážná Vaiana: Legenda o konci světa

I „klasický“ Disney si už našel svou polohu přednostně v počítačové 3D animaci. Zatím se mu to co do výše (či spíše výšin) zisku vyplácí, a to i přesto, že si někdy vystačí s prvoplánovými zápletkami, načrtnutými postavami nebo i polo-hloupými songy.
Po obrovském úspěchu Zootropolis na řadu přišla opět sázka na jistotu. Opět tu máme princeznu, byť z Tichomoří. Opět si vypravěč vzal za pomůcku vzorec putování a záchrany (na poslední chvíli). Mile však potěší absence takřka nutného „a pak spolu žili šťastně až do smrti“, Vaiana stojí na přátelství, nikoliv partnerské lásce (respektive zamilování). A v neposlední řadě atraktivní prostředí a zejména pak finální souboj se „Zlem“. Ten, v porovnání se zbytkem, je i výtvarně velmi působiví. Jinak se bohužel Vaiana drží i co do způsobu animace všeho dobře odzkoušeného a osvědčeného. Disney přece riskovat nebude.
Pro růst dítek ale naštěstí Vaiana nepředstavuje nějaké riziko, jen je nenaučí nic nového, co už by nepochytily od předešlých rodinných animovaných filmů. Neurazí ani dospěláka, jen se vkrádá pochybnost, jestli jej nebude přemíra popěvků přerušujících tok vyprávění rušit (čti: obtěžovat). Naopak své si rodiče najdou v bonusovém materiálu. Na disku se totiž Disney Company podělila o několik informací z procesu přípravy a tvorby.

Čtěte také  Reese's Book Club: Studnice skvělých knižních tipů

Autor: Lukáš Gregor