Našli jsme pro vás tu nejčtivější knihu letošního podzimu

Letošní podzim oficiálně vyhlašuji podzimem báječných thrillerů, které přečtete na jeden nádech! Mám jich v seznamu ještě pár, ale zatím to u mě na plné čáře vyhrává Žena z kajuty č. 10, která vychází už za pár dní a jestli chcete ultimátně čtivý příběh, který zhltnete během chviličky, tady je, nemáte zač.

Mám v oblibě knihy Gillian Flynn a jsem nadšená, když se mi z tohoto žánru podaří objevit něco nového a zároveň originálně zpracovaného. V anotaci Ženy z kajuty č. 10 je sice příběh přirovnáván k vrcholným detektivkám Agathy Christie, ale za mě to má z každého rožku trošku, spíš thriller než detektivka. O co jde? Ruth Ware stvořila novinářku Lo, lehce labilní ženu trpící úzkostmi, která se vypraví na luxusní plavbu lodí po skandinávských fjordech, o které má napsat do cestovatelského časopisu. Působivá pohádková plavba se ale rychle zvrhne v noční můru, když Lo v noci zahlédne, jak kdosi srazí z paluby do moře mladou ženu. Jenže – Lo je jediná, kdo ženu viděl a nikdo jí nevěří, protože nikdo z hostů ani posádky nechybí. Loď pluje dál, jako by se nic nestalo a Lo se propadá do temnoty čím dál tím hlouběji.

Tohle je tak strašně dobře napsané! Jako jasně, nejde tady o literární lahůdku, co vám po přečtení změní život, ale je dobré mít na paměti, že čtení vás má hlavně bavit a tohle mě bavilo neuvěřitelně. Navíc je to jeden z mála thrillerů, které nejsou laciné a alespoň sem tam se snaží poukazovat na různé problémy – kupříkladu na psychické nemoci, ke kterým leckdy přistupujeme s rozpaky nebo předsudky a vůbec celkově na to, jak rychle dokážeme člověka odsoudit na základě první informace, kterou o něm získáme. Potěšená byla i má feministická dušička, protože jestli je tu něco opravdu pěkně znázorněno, tak to, že když je holka v nesnázích, tak si obvykle dokáže docela dost dobře poradit sama (i když jí nejprve musí někdo otevřít oči).

Ještě něco se Ruth Ware povedlo na jedničku – udržet si vaši pozornost i po tom, co vám prozradí, co se tedy vlastně na té lodi odehrálo, což se dozvíte zhruba ve třetí části knihy a pravděpodobně vám to dojde ještě dřív, protože zápletka není tak silná, aby se ji nikomu nepodařilo rozlousknout. Trochu mě mrzelo, že to není víc “wow” a vlastně jde ve výsledku o celkem banální rozuzlení, ale spisovatelka si to u mě vyžehlila tím, jak skvěle se jí povedlo dotáhnout závěr do konce tak, abych pořád hltala stránku za stránkou. Tohleto čtení je ta nejlepší droga na světě, dámy a pánové, nebudete chtít přestat a rozhodně budete potřebovat další dávku.

    Napište komentář
  1. Povinný údaj
  2. Váš web nebo blog
Sociální sítě
Zleva: Šťastná knihkupkyně a ještě šťastnější výherkyně Knižní šifry. Lenka V. z Rokycan si v pátek odnesla knihota… https://t.co/TwlGO9Ujml
17. 12. 2017
#copravectu: Tři úplně jiné knihy, tři minirecenze, tři tipy na knižní dárky! Non-fiction, něco pro poetické duše a… https://t.co/kBhKseJSZt
15. 12. 2017
Knižní dárečky, drazí milí, máte, máte? 😉 Hromadu tipů i s informacemi o tom, jestli je stíháme doručit do Vánoc, n… https://t.co/oHK7h7Wam7
15. 12. 2017
Zásadní poselství. https://t.co/weAUX0Bh8p
12. 12. 2017
Nejlepší knihy podle @CRo_RadioWave: Knausgård, Cigan, Ferrante i komiks Charlese Burnse. Inspirujte se 👉 https://t.co/6elX2xfJRQ
12. 12. 2017
Muž, který hledal svůj stín
David Lagercrantz