blog

Našli jsme pro vás tu nejčtivější knihu letošního podzimu

Letošní podzim oficiálně vyhlašuji podzimem báječných thrillerů, které přečtete na jeden nádech! Mám jich v seznamu ještě pár, ale zatím to u mě na plné čáře vyhrává Žena z kajuty č. 10, která vychází už za pár dní a jestli chcete ultimátně čtivý příběh, který zhltnete během chviličky, tady je, nemáte zač.

Mám v oblibě knihy Gillian Flynn a jsem nadšená, když se mi z tohoto žánru podaří objevit něco nového a zároveň originálně zpracovaného. V anotaci Ženy z kajuty č. 10 je sice příběh přirovnáván k vrcholným detektivkám Agathy Christie, ale za mě to má z každého rožku trošku, spíš thriller než detektivka. O co jde? Ruth Ware stvořila novinářku Lo, lehce labilní ženu trpící úzkostmi, která se vypraví na luxusní plavbu lodí po skandinávských fjordech, o které má napsat do cestovatelského časopisu. Působivá pohádková plavba se ale rychle zvrhne v noční můru, když Lo v noci zahlédne, jak kdosi srazí z paluby do moře mladou ženu. Jenže – Lo je jediná, kdo ženu viděl a nikdo jí nevěří, protože nikdo z hostů ani posádky nechybí. Loď pluje dál, jako by se nic nestalo a Lo se propadá do temnoty čím dál tím hlouběji.

Tohle je tak strašně dobře napsané! Jako jasně, nejde tady o literární lahůdku, co vám po přečtení změní život, ale je dobré mít na paměti, že čtení vás má hlavně bavit a tohle mě bavilo neuvěřitelně. Navíc je to jeden z mála thrillerů, které nejsou laciné a alespoň sem tam se snaží poukazovat na různé problémy – kupříkladu na psychické nemoci, ke kterým leckdy přistupujeme s rozpaky nebo předsudky a vůbec celkově na to, jak rychle dokážeme člověka odsoudit na základě první informace, kterou o něm získáme. Potěšená byla i má feministická dušička, protože jestli je tu něco opravdu pěkně znázorněno, tak to, že když je holka v nesnázích, tak si obvykle dokáže docela dost dobře poradit sama (i když jí nejprve musí někdo otevřít oči).

Čtěte také  Knižní horoskop na rok 2024

Ještě něco se Ruth Ware povedlo na jedničku – udržet si vaši pozornost i po tom, co vám prozradí, co se tedy vlastně na té lodi odehrálo, což se dozvíte zhruba ve třetí části knihy a pravděpodobně vám to dojde ještě dřív, protože zápletka není tak silná, aby se ji nikomu nepodařilo rozlousknout. Trochu mě mrzelo, že to není víc “wow” a vlastně jde ve výsledku o celkem banální rozuzlení, ale spisovatelka si to u mě vyžehlila tím, jak skvěle se jí povedlo dotáhnout závěr do konce tak, abych pořád hltala stránku za stránkou. Tohleto čtení je ta nejlepší droga na světě, dámy a pánové, nebudete chtít přestat a rozhodně budete potřebovat další dávku.