blog

Pocta duchařským historkám od Gillian Flynn

Čtvrtek 14. září 2017 21:47
Čt 14.09. 2017 21:47
3 minuty čtení 3

Takže. Nejprve bych vám ráda pověděla něco o mém vztahu s Gillian Flynn. Ano, já mám totiž s touhle bestsellerovou autorkou vážný vztah. Důvěřuji jí natolik, že když něco napíše, bez keců si to přečtu. Protože z jejích thrillerů jsem se zatím vždycky posadila na zadek s otevřenou pusou.

Ať už to byla Zmizelá, Temné kouty nebo Ostré předměty (což byla, mimochodem, úplně první kniha, kterou jsem kdy recenzovala pro Martinus.cz, takové pěkně nostalgické vzpomínky se mi s tím pojí!), vždycky jsem byla nadšená. Flynn je jednou z těch vzácných autorů, kteří prostě umí psát tak, aby vás to bavilo číst. Pořád si myslím, že se takoví autoři málo oceňují – ačkoliv v tom je ten pravý kumšt, alespoň podle mě. Přitáhnout si čtenáře od prvních řádků. Přivábit ho do svého příběhu, omotat si ho kolem prstu a přimět ho, aby hltat slovo za slovem, dokud se nedobere ke konci. Gillian Flynn je mistryní takových příběhů. Její knihy jsou navíc inteligentní, duchaplné, vtipné a napínavé až běda – budiž to stručné shrnutí na úvod i jejího nejnovějšího díla.

Povídka Skvrna je poctou všem duchařským historkám a spisovatelka za ni získala prestižní ocenění Edgar Award. Původně vyšla v souboru Rogues, kde hostovalo více autorů a sestavil jej George R. R. Martin. Ač má pouze okolo sedmdesáti stran, své samostatné vydání si Skvrna každopádně zasloužila. Najdete v ní jeden pofidérní věštecký salon, drzou a svéráznou Susan, co si nebere servítky, strašidelný viktoriánský dům, co nahání hrůzu sám o sobě a prapodivnou rodinku, v níž se možná chce někdo někomu strašlivě pomstít. Kombíčko pro mrazivou atmosféru, občas odlehčenou o nějaký ten ironický fórek, jako dělané!

Nejsem si jistá, jestli jsem víc paf z toho, že na tak malém prostoru dokázala Flynn suverénně vystavět solidní děsivý příběh, nebo ze všech těch nenadálých twistů v samém závěru díla. Garantuji vám každopádně, že na konci z toho budete úplně vedle, zaskočení silou příběhu a rozčarováním z toho, že jej máte tak rychle za sebou. Dovedu si představit, že by se dal rozpracovat do velkého románu, ale vlastně to není třeba. Jen už bych prosím pěkně potřebovala další pořádný psychologický thriller od Flynn, vážně, strašně moc, kdy už zase něco nového napíše? 🙂

Náš Instagram