Martinusáci vyprávějí, jak se poprvé setkali s Harrym Potterem

Kdy jindy zavzpomínat na první setkání s Harrym Potterem, když ne u příležitosti jeho narozenin? 😉 Přečtěte si, jak knihomolové z Martinusu vzpomínají na to, jak se dostali ke čtení Harryho Pottera! Budeme moc rádi, když nám svou historku napíšete na Facebook nebo Instagram i vy a nezapomeňte – pouze dnes, v den narozenin Harryho Pottera a J. K. Rowling, od nás do každé dnešní objednávky dostanete zdarma knihotašku s nápisem Vydržím číst celou noc. Kam se na ni hrabe Hermionina kouzelná kabelka 😉

Michal, CEO

Já si to pamatuji úplně přesně: kolem roku 2002 mi Miro Santus, zakladatel Martinusu, podal do ruky první knihu se slovy: „Tohle teď prý ve světě frčí mezi děckama, přečti si to, schválně, co na to budeš říkat.“ Šel jsem do toho trochu neochotně, nechápal jsem, v čem má být zajímavý příběh, který začínal prodejcem vrtaček. Och, jak jsem se mýlil! 🙂

Jana, event manažerka

Mně to doporučila kámoška, která to koupila své dceři v době, kdy ještě nebyl takový boom. Já jsem v té době četla Simmela a podobné věci, takže jsem se na to dívala dost skepticky, proč bych jako měla číst nějakou pohádku. Nakonec jsem to byla já, která potom u nás ve škole všechny přesvědčovala, že toto si VÁŽNĚ musíš přečíst 🙂

Monika, projektová specialistka

Moje cesta s Harrym Potterem začala ve 3. třídě na základní škole. Pamatuji si, že ji do třídy donesla spolužačka, že je to výborné. Mně se vůbec ta obálka nelíbila a přišlo mi to divné, navíc měla přes obálku ještě velký šrám, což navíc podnítilo mé znechucení. No, půjčila jsem si ji, nechtěla jsem být přece pozadu a uchvátila mě. Samozřejmě, že jsem čekala na dopis, který nepřišel. Všechny díly jsme dostávali vždy po jednom na Vánoce, takže před každými Vánocemi jsem předcházející díly přečetla znovu. Pikoška je, že pátý díl jsem četla potajmu. Máma mi jej dala už někdy na konci léta, když vyšel, s podmínkou, že jej můžu číst, až budu mít hotové úkoly. Samozřejmě jsem to nemohla vydržet. Takže jsem čítala „na tajňačku“ tak, že jsem na knize měla sešit a když přišla do pokoje máma, sešit jsem rychle hodila na knihu. Teď jsem si tak ale uvědomila, že ta kniha je tak tlustá, že ji nejspíš stejně bylo pořádně vidět i pod sešitem. Mamka mi na to ale nic neřekla 🙂

Michal, knihkupec v Bratislavě

Uff… byl to rok 2001 a konkrétně 24.12., cca 18:50, když jsem rozbalil balíček a v něm byl třetí díl (nerozumím logice, kterou použili mí rodiče, ale do dnešního dne je to moje oblíbená část série). Za oknem bylo nevlídno, jako by si tam mozkomor zorganizoval rave párty, ale mě se to přestalo týkat až do momentu, kdy jsem dočetl poslední stranu a svět už nikdy nebyl světem, jaký jsem znal večer předtím.

Jana, referentka v Bratislavě

Já jsem měla v čase největšího HP boomu období hejterství všeho mainstreamového, takže když to četli všichni, pro mě to bylo nepřijatelné 🙂 Potom jsem se sestrou dostala na Vánoce od kmotrů první čtyři díly (velmi jsem se snažila tvářit nadšeně), které skončily na jistou dobu na poličce. Nepamatuji si přesně při jaké příležitosti, ale byli u nás mladší bratranci a sestra jen tak vzala do ruky první knihu a začala nám ji všem číst… no a z mého „To nemyslíš vážně!“ znechuceným tónem před čtením, se stalo „To nemyslíš vážně!“ fascinovaným tónem po přečtení první kapitoly… tak vznikla moje závislost 🙂 Od té doby jsem četla HP všude (každý díl aspoň 8x) a navnadila jsem na to pár dalších současných HP fanatiků 🙂 Paradoxně svou sestru nemůžu donutit přečíst knihy, prý že jí stačí filmy.

Anna, knihkupkyně z Banské Bystrice

U mě je to jiný příběh 🙂 Žádné šílenství v dětských letech neproběhlo. Píše se rok 2019 🙂 a dostala jsem za úkol v rámci naší knihkupecké knižní výzvy přečíst si Harryho Pottera číslo jedna. Nejprve to pro mě bylo ze začátku příliš dětské, ale potom mě to chytlo a pokračuji dál 🙂 Je to velmi pěkný příběh a beru si dvojku a trojku na dovolenku 😉

Lukáš, knihkupec z Košic

Když jsem viděl první film, byl jsem z něj natolik očarován, že jsem si za našetřené drobné utíkal koupit první díl (áno, vím, nejdřív jsem viděl film, a potom četl knihu, ale bylo to jedinkrát v mém životě, kdy jsem tohle udělal a od té doby jsem si už pořadí nepopletl). Pamatuji si, že jsem ho četl tak, jak se Harry učíval v druhém díle – s přikrývkou přes hlavu. Neměl jsem zakázané číst, ale druhý den ráno jsem vstával do školy (i když i tak si myslím, že o tom mamka věděla, ale tenhle čtenářský zážitek mi dopřávala) 🙂

Zuzana, country manažerka

Zásadní změna se v mém životě čtenáře odehrála, když jsem měli jako domácí úkol na hodinu slovenštiny přinést každý knížku, kterou jsme právě četli a povyprávět o ní spolužákům. Můj spolužák Tomáš Čuperka přinesl právě první díl Harryho Pottera a vypadal, že je z té knihy úplně mimo… a proto jsem si první díl následně půjčila od kámošky. Přečetla jsem ho za jeden den. Tak jsem si půjčila další tři, které už tehdy byly přeložené… a za jedno léto jsem je přečetla 10x. Potom jsem je musela vrátit kámošce, takže jsem musela donutit rodiče, aby mi všechny díly koupili nové, doteď si pamatuji, že to bylo při nákupu potravin v Tescu. A ještě mám jednu vzpomínku: když vyšel 6. díl v angličtině, nevydržela jsem čekat na překlad a zároveň jsem se necítila na čtení v angličtině, tak jsem si stáhla neoficiální crowdsourcově přeložený překlad od fanoušků na internetu ve wordu a přečetla jsem ho na počítači (au, má očička) za dva dni o letních prázdninách. Strašně, strašně jsem plakala, když zemřel Brumbál… ale potom v září ve škole jsem byla za královnu, protože jsem věděla, co se stane a oficiální překlad vyšel, tuším, až před Vánoci.

Irina, produktová manažerka

Dostala jsem od rodičů nejprve Tajemnou komnatu, bylo mi 12 a pohltilo mě to strašně. Ve škole jsme si hráli na postavy, šetřili na cestu do Londýna a když vycházel nový díl, tak před knihkupectvím se skoro nocovalo…Prince dvojí krve jsem taky četla před vydáním díky nějakému pirátskému překladu, a to na tajňačku z mobilu pod lavicí (tehdy velikost displeje odpovídala krabičce od sirek).

Tomáš, PPC specialista

Nejdřív jsem viděl první dva filmy, ale další jsem pak už nesledoval. Knížky jsem začal číst až v Americe, kdy si kámoš koupil všechny díly. Tak jsem si první dvě knížky přečetl na bazéně při plavčíkování. Další jsem četl tady v Čechách. Ale dočítal jsem je až o nějakou dobu později, na výlěte v Asii. Pamatuju si to jako dneska, když jsem dočítal poslední kapitoly. Bylo to tak napínavé, že jsem seděl do dvou do rána venku před naším ubytováním na Lankawi a pod mini světlem a pod náporem komárů jsem ho dočetl. Potom jsem dokoukal všechny filmy, asi během měsíce. To už ale není ono, protože postavy tam vypadají jinak, než jsem si je představoval v knížce.

Pavlína, knihkupkyně z Banské Bystrice

My jsme měli doma první tři díly a já jsem si fakt přála nějakou sérii o pejscích. Mamka mi tehdy řekla, že dokud nepřečtu Harryho Pottera, žádné další knihy se kupovat nebudou. A tak jsem s velkým sebezapřením jedničku četla téměř rok. U dvojky už to šlo samo a v polovině trojky jsem si už vyžádala, aby mi naši koupili další díl. Potom jsem vyzkoušela kouzlo filmů… a od té doby mě to pořád drží. Harry Potter je láska.

Andrea, knihkupkyně z Banské Bystrice

My žijeme Harrym Potterem celá rodina vlastně dodnes – oni filmy a já knihami. I s bráchou nás brali na premiéry do kina, kde jsem jim nadšeně objasňovala, že tohle bylo v knize jinak a tohle zas udělali úplně skvěle, z návštěvy kina byla rodinná tradice a pro mě část roku, na kterou jsem se náramně těšila 🙂 S Harrym jsem vyrostla, Kámen mudrců jsem dostala na Vánoce od rodičů, hned, jak vyšel, když mi bylo osm a od té doby mě zásobovali každým dílem. Louskala jsem je v družině, kam jej jednou donesla i vychovatelka, aby z něj četla a já jsem měla svůj vlastní výtisk před sebou a cítila jsem se jako mistr světa, neboť jsem věděla, co bude následovat na další stránce, na rozdíl od ostatních 🙂 Od té doby jsem knihy četla ještě několikrát a pokaždé je to radost, vrátit se na ta známá místa 🙂

Michaela, grafička

Harryho Pottera mi představila kámoška na základce a já jsem si ho doma vyprosila na Vánoce. Začala to číst celá rodina, a potom jsme si každé Vánoce dali další díl. Můj táta ho vždy přečetl za tu jednu vánoční noc a ráno mě s tím pak rozčiloval, protože já jsem čítávala strašně pomalu 🙂