Indie. Sen i noční můra. Naděje i zoufalství. Pro jedny mekka cestovatelů, jiní s díky odmítnou. Špína i starobylá krása. Zavřete oči, ať jste si doposud o Indii mysleli cokoli, bude to jízda. Dostat recenzní výtisk nového vydání dnes už klasického díla české cestopisné literatury byla výzva i čest zároveň. Pojďme se spolu s ním ponořit do Indie 50. let.

Co vlastně víme o Indii? Obklopeni dokumenty, fotografiemi, příběhy přátel… Při návštěvě země tak odlišné prožije člověk takzvaný kulturní šok. Dá se však něco takového ukázat, popsat, vysvětlit, vyprávět? Domnívám se, že ne. O to bližší mi Indický hlavolam je. Na rozdíl od cestopisů plných fotografií a popisů míst je výpovědí. Je o vnímání. Plný chutí, vůní, zvuků a obrazů. Neříká, jaká Indie je. Vypráví, jak se člověk s otevřenou myslí cítí, když je vržen do její náruče.

Indický hlavolam popisuje Indii, kterou už nikdy nespatříte. Indii, kterou Gándhí opustil teprve před chvílí. Indii, vzpamatovávající se z Britské ochraňující, ale i dusivé náruče. Indii hledající svou identitu. Zdeněk Mahler v tomto příběhu jakoby nebyl sám za sebe. Je jen prostředníkem, skrze kterého historie, památky, lidé a události nacházejí svou cestu ke čtenáři. Velmi plynulou a nenásilnou formou nás v průběhu cesty seznamuje s dějinami Indie. Od prastarých chrámů přes Buddhu, vznik a pravidla kastovního systému přes kolonialismus a Kašmír, až k pohnutému osudu Gándhího a jeho nenásilného hnutí odporu.

Každá ulička tvoří společné koryto se zálivy obchodů. Každá má svou malebnost a svůj hluk. Rozeznáte je čichem. U nás lidé na ulici někam pospíchají, zde se na ulici žije. Naší ulicí život protéká, zde se drží. Hemžení ve stojaté vodě. Slunce to přiklápí jak žhavá poklice. Čas v tom ztěžka míchá.

Někteří cestopisu vytýkají absenci fotografií, které jsou nahrazeny akvarelovanými grafikami. Pokud budete knihu vnímat jako příběh této obrovské a krásné země, zjistíte že by vyprávění spíše narušovaly. Zdeněk Mahler je totiž skvělým vypravěčem. Vtipný, chytlavý s obrovskou pozorností k detailu. Hraje si s přirovnáními, jazykem i čtenářem. Z textu výrazně vystupuje autorova láska k hudbě a okolí rád popisuje pomocí zvuků, rytmů a přirovnávání k známým prostředím. Dojem na mě udělala také jeho znalost klasické literatury a jejích odkazů na Indii, nedosažitelná v rámci čerpání obecné teoretické přípravy pro psaní knihy.

ABOUT INDIA. By Charles Mars. Koupil jsem ji a šel si číst pod košatý banyán. Na lavičce byla přibita omšelá tabulka: JEN PRO EVROPANY

Vedle přirozeného cestovatelského nadšení ze všeho, co má nějaký odkaz na české země a je společné pro všechny, kteří jsou vzdáleni od domova, najdeme zde také odkazy na dobu a společnost, ze které Mahler přicestoval. Na náboženství a jeho projevy se dívá s jistým nadhledem a shovívavou povýšeností. Jsou zdůrazňovány úspěchy československého průmyslu, vzdělávání a kapitalismus je groteskní charakterovou vlastností indických průmyslníků. To vše ale do knihy jako kdyby patřilo a je příjemným a nenásilným připomenutím doby jejího vzniku.

Indický hlavolam je cestopisem, je příběhem, je vzpomínkou i vyprávěním a stojí za to mu naslouchat.

Indický hlavolam

Zdeněk Mahler  ·  Vydavatelství: Jota, 2012

Indický hlavolam je klasickým dílem cestopisné literatury od jednoho z nejvýznamnějších českých autorů, kterým je Zdeněk Mahler.

Mahlerův cestopis po Indii z poloviny minulého století dnes už neodmyslitelně patří ke klasickým dílům české literatury. Toto poutavé svědectví o stále ještě exotické zemi přináší na pozadí jedinečné krajiny a nezapomenutelných památek obraz indické společnosti, jejích tradic, zásadních dějinných událostí, kultury, filosofie a náboženství. Jen jako málokdo dokáže s půvabem a vtipem sobě vlastním zachytit detail, vyjádřit nepomíjivou atmosféru a uvědomit si přesahy, čímž vytvořil další nadčasové dílo. Tomu se říká radost po indicku!

„Indie je zážitek na celý život. Všecko v Indii je událost, jež vzbuzuje úžas. Čas nemá začátek ani konec: lidé věří v převtělování a smrt je jen přechod do nové existence, bědný úděl je zaviněn předchozím proviněním, které nelze svádět na jiného, a každý sám je strůjcem svého příštího osudu… Aby počet putujících duší dostačoval, byl propojen i s živočišnou říší. Přírody neubývá, život plyne ve vyrovnanosti, nenásilí a zdánlivé nehybnosti. Staletí jsou jak vánek a kultura a filozofie se měří na tisíciletí… A z věkovité moudrosti zákonitě vzchází moderní dynamičnost tohoto subkontinentu, vzestup Indie mezi velmoci budoucího světa…“

Toto dnes již kultovní vyprávění jsme pro vás připravili s krásnými ilustracemi Jany Zimové.

KNIHU MŮŽETE ZAKOUPIT ZDE.