Vlídná novinářka odhaluje skrytou tvář amerického městečka

Taky se vám občas zasteskne po jednom konkrétním žánru a zkrátka si musíte co nejdřív knihu z tohoto žánru přečíst ať se děje co se děje? Mně se zastesklo po nějaké napínavé detektivce, ne severské plné násilí, ale spíš po staré dobré britské detektivce, kde se pomalu rozplétají komplikované osudy hrdinů a vyšetřování se vede prostřednictvím dlouhých dialogů.

Román Tam, kde ji našli mi přistál na pracovním stole, abych jej nafotila do posledního LookBooku a náhodou to byla zrovna taková kniha, jakou jsem popsala výše. I když její autorka Kimberley McCreight pochází z Ameriky a příběh se odehrává v New Jersey, kniha toho má v sobě z britské detektivky opravdu hodně. Slibně se rozehrává, když je u potoka v univerzitním kampusu nalezeno mrtvé tělo novorozence. Nastínit průběh vyšetřování celému městu má novinářka Molly, pro níž je to první skutečná novinářská práce a musí se tedy o to víc snažit, aby její práci neovlivnila její nedávná soukromá tragédie. Postupně, pomalu se začínají z městečka, které na první pohled vypadá jako dokonalá oáza pro perfektní rodinný život, vyloupávat ošklivá tajemství, už celé roky schovávaná a ututlaná.

Na téhle knize úplně nejlepší to, co jsem napsala hned na začátku – je to staré dobré rozplétání záhady s detektivním nádechem, v níž nehraje hlavní roli akce nebo násilí, ale břitké dialogy, do detailu propracované charaktery jednotlivých postav, nepředvídatelné chování hlavních hrdinů a fakt, že si velmi snadno k jednotlivým účastníkům vybudujete vztah, a proto pak příběh prožíváte ještě daleko intenzivněji. Tak trochu jako série od Rowlingové s Cormoranem Strikem, až na to, že tady hlavní roli nehraje umolousaný bývalý voják, nýbrž vlídná a maminkovská novinářka, jejíž dosavadním tématem v novinách byly sloupky o kulturních akcích a interview s učiteli z místní střední školy. A co si budeme povídat, spisovatelka McCreight na úroveň cormoranských detektivek rozhodně nedosahuje, ale rozhodně se jim alespoň přibližuje.

To připodobnění s Cormoranem Strikem mi nějak pořád nejde z hlavy, nejen pro ty vytříbené dialogy a postavy, které se vám před očima zhmotňují a téměř vystupují ze stránek, protože jsou tak reálně a dobře napsané. Je to hlavně proto, že McCreight dokázala velmi přesně načrtnout různé poměry různých sociálních vrstev a to, jak na sebe obyvatelé městečka nahlížejí. V jejím textu se ukrývá všechno, o čem se navenek nemluví i ve skutečném světě: pohrdání, shovívavost, lítost, zbabělost, zpátečnictví – a všechno to během příběhu postupně prosakuje na povrch a vytváří úplně novou rovinu příběhu, takovou, která vás zaujme snad ještě víc než případná vražda, protože tohle se děje i ve vašem okolí, je to důvěrně známé a člověka to třeba postrčí k tomu, aby se právě o to své okolí zajímal aspoň o trošku víc.

Stejně si ale (díkybohu) román Tam, kde ji našli, nehraje na nějaké velkolepé, mnohovrstevnaté a hlubokomyslné dílo. Je to oddychovka, která vás má odreagovat, nesmírně čtivá, takže díky ní vskutku snadno zapomenete na okolní svět. To ale neznamená, že nemůže mít zároveň přesah, takový, abyste nad knihou uvažovali ještě aspoň chvíli po dočtení. Mým osobním malým zklamáním byly vleklé dohry, spory a náhledy do budoucna i po rozhřešení případu, ale ti, co čtou mé články častěji, už asi vědí, že mám ráda konce otevřené, takové, při nichž můžu sama domýšlet, co by asi tak postavy dál dělaly se svými životy. Pokud ovšem zrovna teď toužíte po relaxu s napínavou knihou, v níž se budete společně s hlavním hrdinou pídit po nečekaném rozuzlení smutné tragédie, tohle je to, co hledáte.