blog

Všichni chceme svého asistenčního jednorožce

15.06. 2017

Miluju dětské knihy, už teď mám pro svá vnoučata slušnou zásobu kvalitního dětského čtiva. Na krásné a pestré knihy pro děti se u nás naštěstí nezanevřelo a nikdy jsem neměla pocit, že by nebylo z čeho vybírat. Nutno ovšem říct, že nic takového, jako Justýnka a asistenční jednorožec, jsem na českém knižním trhu ještě neviděla.


Příběh Justýnky sepsala Kateřina Maďarková, jde o její prvotinu. Justýnka je malá holčička, kterou nejvíc ze všeho zajímají matematické tabulky a nezdá se, že by měla nějaké přátele. Maminka o ni má starost a odvede ji k lékaři; ten jí jako lék na příznaky akutního nedostatku fantazie napíše předpis na asistenčního jednorožce Huberta, s nímž bude Justýnka následujících šest dní rozpínat svou fantazii do nečekané šíře – podívají se společně třeba do Básničkystánu nebo do Justýnčina výkresu.

Tím, co mě (a předpokládám, že vůbec většinu čtenářů) na Justýnku nalákalo, jsou půvabné ilustrace a vůbec kouzelné vizuálno celé knihy. To je dílem populární umělkyně Lény Brauner, jejíž  jméno zřejmě ke knize přitáhne víc dospělých než dětských čtenářů – což koneckonců není na škodu, protože lekci fantazie potřebují častokrát víc než děti. Vnějšek ani vnitřek knihy vás rozhodně nezklame – vodovkové ilustrace jsou pestré, ale nikdy kýčovité, půvabné, pohádkové a rozvíří fantazii každému už jen při pohledu na ně. Při podrobnějším zkoumání navíc zjistíte, že jsou vtipné, někdy dokonce ironické, poučné a zkrátka a dobře rozkošné. Plus je tu fakt, že celé vizuálno příběhu vychází z těch starých, obřích pohádkových knih, které jsme jako děti měli v knihovnách ještě po našich babičkách; připomíná je už úvodní obálka se zlatým lemováním i retro font uvnitř. Neváhám Justýnku a asistenčního jednorožce tímto vyhlásit doposud nejkrásnější knihou letošního roku.

Čtěte také  Eva: Každá žena chce mít děti. Nebo ne?

Zákonitě se pak ale čtenář bojí, že bude obsah zaostávat. Díkybohu to tak není – nakonec se mi zdálo, že obrázky jen zdatně sekundují příběhu, který sice nemá extra hloubku, ale tak něžně vás pohladí po duši, že aspoň na chvíli zažene všechny vaše dospělácké chmury. Slova Kateřiny Maďarkové jsou poučná, chytrá, nikoliv ale přemoudřelá, hravá a vtipná. Celkem vzato dává práce Maďarkové a Brauner dohromady kombíčko, se kterým se vám nebude chtít loučit a které se jistojistě stane nejpěknější ozdobou vaší knihovny.