Monique na útěku: Silný ženský osud jako další dílek skládačky
Édouard Louis, mladý francouzský spisovatel známý svou autofikční tvorbou, se ve své nejnovější knize Monique na útěku opět vrací k příběhu své matky. Tento text navazuje na jeho předchozí dílo Boje a proměny jedné ženy, kde popisuje matčin odchod od násilnického partnera. V nové knize se Monique ocitá v další toxické situaci, tentokrát s novým partnerem, a Louis líčí její úsilí o osvobození a hledání vlastní identity. A opět je to čtení, ze kterého odcházíte s celým balíčkem emocí.
Louisův styl je charakteristický svou úsporností a věcností, což dodává jeho vyprávění autentičnost a sílu. V Monique na útěku se autor zaměřuje na detaily každodenního života své matky, čímž zdůrazňuje obtížnost jejího postavení a boj za svobodu, ale i radosti, kterými se sama snaží obklopovat. Tato kniha tak nejen pokračuje v Louisově osobní výpovědi, ale také otevírá širší diskusi o postavení žen v patriarchální společnosti a o sociálních nerovnostech. A tak přestože autor čerpá z vlastního života, jeho díla mají obecnější platnost. V Monique na útěku se dotýká témat jako je domácí násilí, závislost na partnerovi a hledání vlastní hodnoty.

Někteří čtenáři oceňují její upřímnost a hluboký vhled do problematiky domácího násilí, zatímco jiní kritizují opakování témat z předchozích děl. Ano, je nutno podotknout, že je tahle kniha dalším puzzlíkem do skládačky, který odkrývá další kousek zázemí a příběhů, které vedly nebo zapříčinily nějaké křivdy, které už z Édouardových knih známe. Nicméně Monique na útěku zůstává důležitým příspěvkem k diskusi o ženské emancipaci a sociální spravedlnosti. Pokud vás primárně zajímají tato témata a autorovu tvorbu zatím načtenou nemáte, doporučovala bych před tím sáhnout alespoň po knize Boje a proměny jedné ženy. Ale pevně věřím, že nebudete litovat, pokud si přečtete všechny jeho knihy v tom pořadí, ve kterém vyšly.
Monique na útěku je silným a emotivním dílem, které pokračuje v Louisově snaze osvětlit osobní i společenské problémy prostřednictvím literatury. Jeho schopnost propojit osobní zkušenost s širšími společenskými tématy činí z této knihy významný příspěvek k současné literatuře a není divu, že se autor tak hojně čte. Ač je sám myslitel a intelektuál, svoje knihy vědomě píše tak, aby se dobře četly a mohly rozšířit obzory každému čtenáři nebo čtenářce. Kniha má méně než 150 stran, úsporný jazyk a opakující se téma, a stejně ve mně dokázala vyvolat beznaděj, strach, úlevu, radost, pýchu a hromadu dalších emocí.