Monique na útěku: Silný ženský osud jako další dílek skládačky

Édouard Louis, mladý francouzský spisovatel známý svou autofikční tvorbou, se ve své nejnovější knize Monique na útěku opět vrací k příběhu své matky. Tento text navazuje na jeho předchozí dílo Boje a proměny jedné ženy, kde popisuje matčin odchod od násilnického partnera. V nové knize se Monique ocitá v další toxické situaci, tentokrát s novým partnerem, a Louis líčí její úsilí o osvobození a hledání vlastní identity. A opět je to čtení, ze kterého odcházíte s celým balíčkem emocí.
5 knižních novinek, které byste neměli minout

Opuštěný ostrůvek a hašteření malé Sofie s babičkou, Kolumbie a divoké devadesátky Pabla Escobara, období druhé světové války v medových Úlicích, povídky irské autorky i tři autofikční prózy.
Omamný med: Příběh, který není ani trochu sladký

Včely, rodinné vztahy, LGBTQ tématika a soudní prostředí – to jsou základní ingredience románu Omamný med. Už to zní slibně. A když k tomu připočtete morální dilema, psychologicky prokreslené postavy a napínavý příběh… máte dokonale umíchaný koktejl, který jen tak neodložíte.
Neloučím se navždy: Krvavý masakr předcházející vzniku Korejské republiky

V románu Neloučím se navždy korejská spisovatelka a laureátka Nobelovy ceny za literaturu Han Kang odkrývá krvavý masakr, který předcházel vzniku Korejské republiky, skrz vyprávění přítelkyně Inson o její rodinné historii.
Dokud rostou citronovníky: Příběh o válce, odvaze a naději

Ač se titul Dokud rostou citronovníky řadí do kategorie young adult, na věku tady upřímně vůbec nezáleží. Příběh je tak silný, že vás zasáhne, ať je vám šestnáct nebo šedesát. Odehrává se v Sýrii během nedávné občanské války – a to je na tom možná to nejděsivější. Nejde o historický román. Tady čtete o něčem, co se ještě před pár lety skutečně dělo… a děje se i teď. Jen jinde.
Křivý pluh: Realita brazilského venkova s magickými prvky

Brazilský venkov, otrokářské manýry statkářů i desítky let po jeho zrušení a dvě sestry Bibiana a Belonísie propojené jednou nešťastnou nehodou s nožem. Nebo snad díky neznámému kouzlu?
All Fours: Jedinečný román o jedinečné hlavní hrdince

Máte v oblibě sarkastické romány, které se zaměřují na ústřední postavu, její chaos a její prožívání významných životních změn? Pokud ano, rozhodně si musíte přečíst All Fours (brzy bude i v českém překladu!). Pokud zatím ne, přečtěte si tuhle recenzi, pokusím se vás přesvědčit o opaku 💖
5 knižních novinek, které byste neměli minout

Nechte se dnešními knižními novinkami zavést do zasněženého Norska, horké Brazílie a Argentiny nebo do střední Evropy.
Nech těch lží: Silný intimní autofikční román z Francie 80. let

Po téhle tenounké knížce jsem sahala právě proto, že jsem měla náladu na kratší příběh. V žádném případě jsem ale nečekala, že mě za den vcucne, prolije mě emocemi a já ji nebudu moct odložit a po dočtení mnou ještě bude bublat 💘
Co hledáš, najdeš v knihovně: Lék na kariérní frustraci

Japonská autorka Mičiko Aojama ve své knize Co hledáš, najdeš v knihovně přináší sérii pěti tematicky propojených příběhů, které jsou zároveň tiché a poetické, ale také neskutečně inspirativní. Je to stoprocentní feelgood čtení, které člověka zahřeje, povzbudí a ukazuje nám, že i malé kroky mohou vést k velkým změnám. A pokud knihy milujete stejně jako my v Martinusu, užijete si ho dvojnásob – je to totiž oslava knih a jejich schopnosti měnit životy.
Marta děti nechce: Jaká je nová Marta Petry Soukupové?

Jedním z nejhezčích překvapení na konci letošního roku je bezesporu vydání nového románu oblíbené spisovatelky Petry Soukupové. Co od něj můžete očekávat?
22 bazénů: Debutový román o bezpodmínečné sesterské lásce

Caroline Wahl přináší syrový, ale zároveň něžný příběh dvou sester, které si jsou oporou při každodenním boji na domácím poli, které z gauče ovládá jejich matka alkoholička.
Kala: Jak se povedl očekávaný irský román?

Na tuhle knihu jsem se jako velká milovnice thrillerů moc těšila! Jak se mi líbila a doporučila bych ji těm, co preferují napínavé knihy nebo někomu jinému?
Narušení děje: Život se stává příběhem, jen pokud jej máme komu vyprávět

Do nadpisu jsem si vypůjčila citaci z debutového románu Emmy Kausc, který je na českém literárním poli velmi neotřelým přírůstkem. Může vyprávění příběhů fungovat jako nástroj k vyrovnávání se s tragickými událostmi?