5 knižních novinek, které byste neměli minout

Dnešní knižní novinky jsou všechno společenské romány, které stihly vyjít v průběhu ledna plus jeden tip navíc z loňska, který mezi předvánočními novinkami trochu zapadl a podle mě by byla rozhodně škoda ho přehlížet. Novinky nás zavedou do různých koutů světa, ale i do skrytých koutů lidských duší. Zjistíme, že problémy, se kterými se třeba potýkáme, mohou řešit i lidé na druhé straně světa nebo lidé, kteří žili téměř před pěti sty lety.

Je matka mrtvá | Vigdis Hjorth

Kniha s dost kontroverzním názvem napsala jedna z nejzajímavějších současných norských autorek Vigdis Hjorth. Ta se ve svých knihách nevyhýbá bolestným mezilidským vztahům a s oblibou se dotýká i tabuizovaných témat. Román Je matka mrtvá v sobě jedno takové téma má a dokonce se dostal do širšího výběru mezinárodní Bookerovy ceny.

V románu Je matka mrtvá ale matka vůbec mrtvá není. Jen se s dcerou Johannou přestaly vídat, když se Johanna rozhodla nečekaně přestěhovat do Ameriky a poté na 30 let přerušila s rodinou kontakt. Teď se ale vrátila do Osla a matku by ráda viděla a promluvila si s ní. Chce jí vysvětlit důvody odloučení, nad kterými neustále přemýšlí, a skrz útržky vzpomínek nás nechává nahlédnout do nitra zdánlivě dokonalé rodiny. Matka ale nezvedá telefon a Johannina potřeba ji konfrontovat se postupně mění v posedlost a stalking.

Křivý pluh | Itamar Vieira Junior

Brazilský spisovatel Itamar Vieira Junior těží ve svých textech ze svých vědeckých poznatků, ke kterým došel při získávání doktorátu z etnických a afrických studií. Román Křivý pluh patří mezi největší úspěchy brazilské literatury posledních desetiletí a my se můžeme dokonce těšit na jeho seriálovou adaptaci od streamovací platformy HBO. Román Křivý pluh se také dostal na shortlist mezinárodní Bookerovy ceny!

Křivý pluh se odehrává na brazilském venkově, kde není život zrovna jednoduchý. Úmorná práce, otrokářské manýry i dávno po ukončení otrokářství, horko a vyprahlá půda tu ovlivňují každodenní život. Sestry Bibiana a Belonísia, dcery porodní báby a léčitele, tu jednoho dne naleznou pod babiččinou postelí záhadný nůž. Díky dětské nerozvážnosti se však dívky zraní, jedna z nich přijde o řeč, a její sestra se tak stane její mluvčí. Můžeme se těšit na realistické popisy doplněné pohádkovým vyprávěním o tradiční spiritualitě.

Potvory | Camila Sosa Villada

Argentinská spisovatelka, herečka a zpěvačka Camila Sosa Villada o sobě říká, že díky psaní přišla na to, že chce být ženou ještě dřív, než se za ženu začala v pubertě převlékat. Psaní pro ni byl prostor, kde se mohla svobodně vyjádřit. Potvory jsou jejím prvním románem a zároveň její vlastní literární (a velmi otevřenou) výpovědí.

Román Potvory představuje život trans lidí žijících v srdci argentinské Córdoby. Nebojí se ukázat syrovou realitu trans prostitutek, které v místním parku vábí klienty, sdílí své životní příběhy a navzájem se chrání před všudypřítomným násilím za pomoci sesterské pospolitosti. Autorka nás zavede do svého světa imaginace plného podivných tvorů a přiblíží nám svět trans lidí, který „slušnou společnost“ děsí, který je svět plný zranitelnosti, bídy a ponížení, ale i vzdorné jinakosti a nepřehlédnutelné tělesnosti.

Formalita v Kyjevě | Dmitrij Kapitelman

Německý novinář, spisovatel a hudebník Dmitrij Kapitelman se narodil v Kyjevě a s rodiči se do Německa přestěhoval, když mu bylo 7 let. Formalita v Kyjevě je jeho druhým autobiograficky laděným románem a vypráví o rodině, která kdysi opustila svou zemi v naději, že v Německu začnou žít nový a lepší život.

Hlavním vypravěčem je syn, který vypráví dojemný příběh o tom, jak se snaží stát Němcem. S hořkosladkým humorem popisuje jednání s úředníkem, který mluví německy hůře než on a u nějž žádá o německý pas. Žije tu přeci více než 25 let, většinu svého života, proč by na něj neměl mít nárok. Žádná formalita však nemůže být bezvýznamná, pokud se jedná o přistěhovalce.

Na marších | Jarka Kubsová

Novinářka a spisovatelka Jarka Kubsová se sice narodila v České republice, ale od roku 1987 žije v Německu a své knihy tak píše v němčině. Nyní jsme se ale dočkali českého překladu jejího románu Na marších, při jehož psaní vycházela ze skutečných událostí, studovala historii města Hamburk, okolních přírodních rezervacích i život jedné z protagonistek.

Dvě hlavní postavy sice odděluje několik století, první linka se odehrává v roce 1580 a druhá v současnosti, obě ženy ale řeší podobné problémy. Abelke Blekenová byla žena, která hospodařila na farmě sama bez muže, i když se to sousedům zrovna nepozdávalo. Geografka Britta Stoeverová se kvůli rodině vzdala své práce a odstěhovala se s manželem a dětmi do bažinatých krajin, kde se během procházek postupně dozvídá o životě Abelke a zjišťuje, že její problémy jsou stále děsivě aktuální.