blog

Věda, nebo náboženství? Langdon v Počátku hledá odpovědi na zásadní otázky lidstva

Počátek je teď středobodem zájmu všech čtenářů a čtenářek, kteří si drží přehled o aktuálních knižních novinkách. Jaký je nový příběh Roberta Langdona? Má Dan Brown stejný drajv a nasazení jako v předchozích knihách? Jaké téma si tentokrát vezme spisovatel na paškál? Dozvíte se v naší recenzi, tentokrát netradičně pouze o jedné knize - věříme však, že právě Počátek si více prostoru zaslouží :)

Kdo jste byl v našem v Bookspotu na půlnočním prodeji nového Browna, ruku nahoru! Tísnili se tam fanoušci a fanynky Roberta Langdona, kteří už tohohle profesora symbolologie s hodinkami s Mickey Mousem dobře znají z jeho předchozích knižních i filmových dobrodružství. V Počátku profesor Langdon stále rád plave, stále má klaustrofobii, stále se snaží rozvířit debatu o důležitosti náboženství a pro tentokrát navíc zkouší nové technologie víc než kdy předtím.

Na scénu přichází Španělsko, konkrétně zejména Madrid a Barcelona, v němž žije superbohatý vědec a vizionář Edmond Kirsch, Langdonův bývalý student, ze kterého se Dan Brown pokusil udělat trochu Zuckerberga, trochu Jobse a možná ještě Elona Muska navíc. Kirsch se rozhodl ve své prezentaci odhalit lidstvu odpovědi na dvě zásadní otázky, jenž si pokládáme už odjakživa, totiž: odkud pocházíme kam směřujeme. Jenže než stihne své poselství vyložit, někdo ho zabije. A tím začíná poněkud zdlouhavá honba Langdona za odhalením Kirschova tajemství a útěk Langdona před španělskou královskou policií. Protože s sebou tentokrát Langdon na pomoc nemá nikoho jiného, než budoucí španělskou královnu a zároveň ředitelku Guggenheimova muzea. Společnost jim navíc dělá umělá inteligence zvaná Wilson.

Jestli vám tohle připadá trochu přitažené za vlasy, tak pozor, to ještě nic není. Na lehkou absurditu v Brownových dílech jsme už celkem zvyklí, víme, že si spisovatel ohýbá fakta, jak se mu zamane a odpouštíme mu to, protože jeho teorie a konspirace vždy byly zkrátka děsně přitažlivé a zajímavé. A čtivé především, což zůstává zásadní předností Počátku. Fakt, že si Kirsch pronajal bydlení v památce chráněné UNESCO, nebo že do knihy Brown sází jednu “vymoženost” dnešní doby za druhou, jako by čtenářům chtěl dokázat, že jeho knihy nezaostávají a Uber i Twitter příběh v pohodě unese… už je to zkrátka občas až příliš. Kdysi jsem si knihy s Langdonem zamilovala právě proto, že se rýpaly v evropské historii do těch nejdrobnějších detailů, že jednoduché symboly a jejich výklad dokázaly vytvořit kostru celého příběhu, že zápletka celé knihy měla palčivé účinky na společnost a veřejnost Brownovy knihy hlasitě komentovala, protože dokázaly vyburcovat k diskuzi, byť šlo o fikci. Právě tohle Počátku chybí, snaží se být současnější než jeho předchůdci a tam, kde na vás Šifra mistra Leonarda, Andělé a démoni nebo Inferno zaútočily a donutily vás myslet v souvislostech, uvažovat o dopadech našeho jednání, hledat si další a další informace a zajímavosti, Počátek tak trochu ztrácí dech.

Čtěte také  Všichni by si měli přečíst knihu Takový prima věk

Největší předností Počátku tak zůstává ohromná čtivost, kterou se Brown vskutku vyznamenává, už poněkud nostalgické setkání s naším oblíbeným profesorem, který je v mnoha situacích v knize při střetu s technologiemi nebo konceptuálním uměním roztomilejší a zábavnější než obvykle a příběh, který neurazí, i když nemá potenciál svými odpověďmi na otázky “odkud pocházíme” a “kam směřujeme” pobouřit společnost. Tak jako tak se ale vsadím, že i vy chcete vědět, jak přesně čtenáři tyhle otázky Brown zodpověděl, chcete si užít neopakovatelnou atmosféru Španělska (zase jsem si připomněla, jak strašně moc se musím letos podívat do Barcelony a pak si Počátek přečíst znovu, abych si vychutnala zmínky o všech známých místech) a po dočtení nezbývá nic jiného, než si držet palce, aby Brown chytl druhý dech a místem pro jeho další román se už konečně stala Praha 🙂

Jana Benešová

Obsahový specialista

Jana v Martinusu píše a fotí na sociální sítě, dává do kupy newslettery a blog.

Příspěvky autora