blog

Lovkyně informací: Knižní one night stand

7.06. 2012

Normálně čtu knihy strašně dlouho. Všechny. Mám vždy rozečtených několik najednou, přehazuju si je jako horké brambory a málokteré dočtu, protože jen málokteré dokážou udržet mou pozornost. Lovkyni informací od Taylor Stevensové jsem přečetla za dva dny. Zrušila jsem plány na večer, abych mohla přijít domů a konečně to dočíst. A každou volnou chvíli jsem četla.

Ano, je čtivá. Strašně čtivá. Zajímá vás, jak to všechno dopadne. Zajímá vás, proč si americký miliardář najímá Vanessu Michael Munroeovou, aby po 4 letech našla jeho dceru. Proč ta přijímá. Proč s ní vyšle svého člověka, aby na ni dohlížel. Proč se je půlku knihy pokouší někdo zabít. Proč ví zabijáci o každém jejich kroku. Ptáte se, jestli to přežijí, jestli najdou Emily naživu, jaktože všechny mise předtím selhaly, odkud unikají informace… a v jaktože je Vanessa tak dobrá, že zvládne překecat nebo oddělat téměř každého. Prostě všechno vás to děsně zajímá a hltáte to po desítkách stran.

Ale tím chvála končí. Nevěřím Stevensové hlavní postavu. V momentě, kdy se v thrilleru najednou rozvine milostná pletka mezi Vanessou a jedním spolupracovníkem, na mě šly mdloby. Člověk s jejím výcvikem, zkušenostmi a opatrností by se na takové misi nikdy nezapletl. Nikdy by nebrečel. Nikdy by neztratil hlavu.

Stevensová mi taky během celé knihyneukáže, čím je Vanessa vlastně tak skvělá. Popisuje, jak umí získávat informace, klást správné otázky atd. Ale proč mi je neukáže konkrétně na dialozích? Z rozhovorů, které Vanessa v knize vede, to nevyplývá. Neustále se o její dokonalosti mluví, ale já jsem čtenář, ne její matka, já to chci “vidět”, ne o tom jen slýchat od přátel.

Popisy činností, ve kterých vyniká, mi připadají neuchopitelné, vágní a neúplné. Někdy mi připadalo, že kdybych se autorky zeptala, co vlastně tedy Vanessa dělá, neodpoví. V podstatě jsem byla lehce zklamaná. Nemluvě o tom, že mě polovinu času iritoval podivný překlad.

Čtěte také  Tíživé ticho: Trochu jiná detektivka od Roberta Bryndzy

Čekala jsem Jamesa Bonda v sukni. Ne wanna-be Bonda v sukni.

Lovkyně informací je jako krásná žena na baru. Děsně vás zajímá, jak to s ní dneska večer dopadne, jestli jste schopen ji přivést domů. Komunikace s ní je jednoduchá, žádná velká slova či cizí výrazy, nic mezi řádky, prostě přímočará, obyčejná konverzace. Večer si ji přivedete domů a po průměrně dobrém sexu usnete. Je ale jisté, že už ji druhý den nepotřebujete vidět. Nezavoláte. Nepůjdete do toho baru znovu. A to je Lovkyně.

Je to pro mě one night stand. Užijte si skvělou jízdu na jednu noc, opravdu vřele doporučuji. 
Ale nezapomínejte, že tu jsou ženy, se kterými lze strávit zbytek života a budete s nimi chtít být každý den.

Pro zobrazení tohoto obsahu potřebujeme sušenky.
Povolit cookies a zobrazit


LOVKYNĚ INFORMACÍ

Taylor Stevensová

  • 320 stran
  • pevná vazba
  • český jazyk

KNIHU SI MŮŽETE ZAKOUPIT ZDE.