Nebojme se Něžnosti, stojí za to

12.07. 2012

David Foenkinos zaútočil na české čtenáře sebevědomě. Ještě než jste se mohli ponořit do příběhu Něžnosti, věděli jste ze všech možných stran, že příběh půjde brzy do kin se skvělou Audrey Tautou v hlavní roli a že ve Francii okouzlil 800 tisíc čtenářů a byl přeložen do 24 dalších jazyků. S těmito informace za zadkem byste se také nebáli být sebevědomí i s tak kýčovitě milostným příběhem.

Ano. Příběh je naprosto jednoduchý. Havně ho víte dopředu, protože ho najdete ve všech anotacích. Nathalie se zamiluje do Francoise, muže svých snů, on se nad meruňkovým džusem zamiluje do ní, vezmou se, milují se, bla bla bla. Jednoho nedělního odpoledne si ale jde Francios zaběhat a srazí ho auto . Nathalie se po nějaké době truchlení zabarikáduje prací, odolá nadbíhání zamilovaného šéfa ve firmě a pomalu ale jistě se sbližuje s podivínským kolegou Markusem.

Příběh je kýčovitý až hrůza. Ale Foenkinos ho vypráví s takovou lehkostí, vtipem a nadhledem, že je více než sympatický. Autor vkládá do příběhu citáty, různé reálie a informace o hlavních postavách, které vás vždy donutí se rozesmát nebo zamyslet.

Mně donutil dělat všechno dohromady. Hlavně se mě Foenkinos stránku po stránce usměvavým ironickým hlasem ptal:

Proč automaticky považuješ romantické příběhy za kýče? Dej mi šanci tě přesvědčit, že to jde napsat dobře! Vdyť přece… Neděje se něco takového každému z nás?

A ono to jde napsat dobře. A jakmile se už už přikláníte k názoru, že větší romanťák jste ještě nečetli, on vás z toho bravurně vyvede nějakým vtípkem, skvělým postřehem či jeho typickou vsuvkou s bezpředmětným infem.

Skvělé letní čtení a ta nejkvalitnější červená knihovna, kterou jsem kdy četla.

Čtěte také Vzpomínky na něj: Colleen Hoover opět nezklamala