blog

Byla jsem svědkyní vraždy ze cti

22.08. 2012

Pokud si vezmeme do ruky dílo Nourig Apfeldové, nečekejme detektivku či thriller, který by nám ve večerních hodinách přinesl odpočinek po namáhavém pracovním dnu. Ačkoliv v této knize nechybí nic z toho, co by výše zmiňované žánry měly obsahovat, zdaleka se vymyká oddechové literatuře.

Čtenáři sice nezpůsobí příjemné naladění, zato mu však otevře oči nad krutostí, která není jen plodem fantazie autorů či mediálního přikrášlení, nýbrž se dotýká skutečného příběhu ženy, jež si prošla jak domácím násilím, tak i nemilosrdným zacházením ze strany pracovníků policie. Díky Nourig Apfeldové, která v sobě našla odvahu odkrýt světu své nitro plné děsivých vzpomínek na utrpení ze svého mládí, máme možnost poznat, kam až je člověk schopen dojít vůči svým nejbližším a co vše takové jednání způsobí.

Tato žena, původem muslimka žijící v Sýrii, se v sedmi letech spolu se svou rodinou stěhuje do Německa. V Sýrii totiž hrozí jejímu otci kvůli odporu vůči tamějšímu režimu pronásledování. S málem, co si z vlasti přinesli do této evropské země, přiváží si také muslimské tradice nevyjímaje ani tvrdou rodinnou disciplínu a podceňování ženského pohlaví. Na Nourig a na její mladší sestru Waf rodiče pohlíží jako na něco méně hodnotného a necítí zábrany, aby jejich výchovu posilovali tělesnými tresty. Obě jsou tak často nemilosrdným způsobem bity, jejich těla jsou poznamenána modřinami a krvavými ranami. Tento krutý úděl později nemine ani nové dva rodinné přírustky – syna a dceru.

Do rodinných záležitostí se začíná vměšovat Nourigin bratranec, fanaticky dodržující muslimský patriarchát, který Nourigino utrpení jen ztěžuje. Waf se začíná bouřit a touží po tom, aby byla umístněna do dětského domova. Její přání se však nesplní a její útrapy pokračují až dosáhnou svého vyvrcholení – je zavražděna příbuznými, protože svým jednáním poškodila rodinnou čest. Vražda vlastní sestry Nourig těžce otřese a ovlivní její budoucí život.

Přestože její osud byl i nadále poznamenán utrpením a její svědomí v ní vyvolává výčitky ze zrady vlastní rodiny, odvážila se autorka v ich-formě napsat své svědectví a zpřístupnit ho světu. Bylo by chybou její počin považovat za pouhý výlev emocí pro úlevu vlastnímu srdci. Nourig jde, jak o tom dosvědčuje ve svém doslovu, o upozornění na skutečnost násilí, netolerance a ignorance lidských práv s prosbou o nápravu.

Jsem si jista, že se Nourig díky čtivému jazyku, autentickému svědectví, vykreslením emocí a psychických těžkostí její záměr seznámit nás s děsivými praktikami podařil. Avšak, aby se splnil i její druhý záměr – ukončení porušování lidských práv – si svým strhujícím ztvárněním nedávno proběhlé kauzy nepostačí. Přivolává si na pomoc nás, čtenáře, abychom nezůstali chladní vůči nespravedlnosti a bojovali  proti jakémukoli násilí a útisku. Kéž se Nourig za prožité utrpení a odvahu odhalit své nitro dostane útěchy v podobě většího respektu k lidské osobnosti!

Čtěte také  Všude samí lháři: Lapena doručila očekávané, ale laťku neposunula

Byla jsem svědkyní vraždy ze cti

Nourig Apfeldová  ·  Vydavatelství: Ikar CZ, 2012

Nourig Apfeldové bylo sedm let, když opustila se svou rodinou Sýrii a odjela do Německa. Její sestra Wafa se záhy začala bouřit proti přísným pravidlům muslimských rodičů. Svou touhu po svobodě nakonec po letitých střetech zaplatila životem: v roce 1993 ji vlastní příbuzní zavraždili. Nourig se stala nedobrovolným svědkem vraždy a pak uprchla – ze strachu, že i jí hrozí stejný osud. Díky své silné vůli a neotřesitelné víře se rozhodla začít nový život. Po letech ji však její vlastní minulost přece jen dostihla…

 

KNIHU MŮŽETE ZAKOUPIT ZDE.