blog

Šťastně zazvonil zvonec a Pohádky je konec

26.04. 2013

Ztratil identitu, nevěděl a neznal podstatu toho, co se okolo něj děje. Vyrůstal v tom. Autor vypráví v díle plném alegorie a několika pater podstaty textu příběh o správném a nesprávném světě, o přesahu, o zaslepenosti lidí.
Učí svého syna domácím vyučováním poznávat svět, vypráví mu před spaním „Pohádku“, která je jejich vlastním příběhem, ale skýtá mnohé další podstaty. Otec malého Petra učí: „Když vidíš věci, jaké jsou, pak máš taky odpovědnost. Pak s tím musíš něco dělat.“

Příběh se započne vraždou, tak i skončí, poukazuje však celou dobu na princip vyššího dobra a spravedlnosti.

Šestiletý syn a jeho otec. Smrt. Vražda. Skandinávská zima. Realita. Petr.

Celý příběh je vystaven pohádkově a drží si i její logickou posloupnost, cestu hrdiny z domova a nazpět. Čtenář prožije mnoho naznačených okamžiků, které mu nechají prostor pro jeho vlastní filosofickou úvahu a zároveň jej autor nechá tápat, zda si skrytý obsah dosazuje do příběhu správně.

Autor celou dobu poukazuje na vnímání normálnosti, také na odklonění od přírody a předává v textu mnohá poselství. Kniha je náročná a velice autorky vyspělá, přispívá do žánru sociálního realismu.

Krádeže, vražda, rovná a charakterní výchova Petra, zásadovost. S kým a jak se ztotožnit, to je také otázka, kterou autor čtenáři položí, nenechá ho, aby ustrnul v bodě adorace hlavního hrdiny. I proto ho může nakonec zavřít do psychiatrické léčebny. Otec Petra je vzdělaný a inteligentní a teologicky založení, o to větší nabízí jeho chování kontrast názoru a gradaci čtenářových myšlenek.

„Nissen flytter med“ – dánské přísloví, které praví, že skřítek se stěhuje s Tebou. Motto tohoto románu, od problému neutečeš, dokud jej nevyřešíš, vždy Tě bude doprovázet, ať uděláš tisíc či jednu změnu.

Jako čtenář uždibuji kus reality po kuse a snažím se myšlenkovou potravu přijmout, strávit. V paměti mi snad zůstal ten růžový plyšák a pokus o znásilnění Petra a následná vražda. A povídání o velké žábě. Čtěte sami…

Čtěte také  Kdo ví: Autofikce, která bolí, ale nemůžete ji přestat číst

 

Pohádka

Jonas T. Bengtsson  ·  Vydavatelství: Odeon, 2013

Otec a syn žijí bez identity, v atmosféře napětí, v realitě chudého bydlení a nuzného jídla. Základním pravidlem je být ostražitý. Dalším pravidlem je s nikým se moc nebavit. Neustále putují, stěhují se z místa na místo. Otec střídá zaměstnání, chlapec střídá pokoje. Otec ho rituálně zasvěcuje – předávané životní zkušenosti nahrazují oficiální školní docházku. Kým doopravdy byl jeho otec, co udělal tak strašného a proč se musí skrývat? Příběh plný napětí a tajemství, příběh, který rozhodně není pohádkou na dobrou noc.

KNIHU SI MŮŽETE ZAKOUPIT ZDE.