blog

Veverky z Central Parku, Cary Grant a ruch velkoměst

7.04. 2014
Původem Maročanka Katherine Pancolová krátce působila jako profesorka francouzštiny a latiny a následně se stala úspěšnou novinářkou. Psala například pro časopisy Cosmopolitan nebo Paris Match. Je autorkou životopisu Jackie Kennedyové Tvář za obrazem a také již zmiňované románové trilogie, jejíž díly mají krásné zvířecí názvy – Žluté oči krokodýlůPomalý valčík želviček a Veverky z Central Parku bývají v pondělí smutnéCelkem vyšla trilogie v pětadvaceti jazycích a prodalo se přes tři milióny výtisků. U nás vydalo všechny díly nakladatelství Jota, první dvě v překladu Daniely Veškrnové, třetí přeložil Jiří Žák.
Jedná se o rodinnou ságu vyprávějící příběh klanu Cortésových. Hlavní hrdinkou třetího dílu je Joséphina, žena na prahu padesátky, historička, která má za sebou vydání veleúspěšného románu Tak pokorná královna. Nyní ji oslovil vydavatel, aby napsala druhou knihu na libovolné téma. Joséphina hledá příběh a pracuje na něm, zároveň v ní ale doznívá tragédie popsaná v předchozích knihách – ztráta sestry Iris, v jejímž stínu Joséphina vždycky žila a z nějž ani po sestřině smrti nedokáže vystoupit. V příběhu figuruje velké množství postav, které jsou s Joséphinou nějakým způsobem propleteny.
Nejúžeji samozřejmě její dvě dcery – patnáctiletá Zoé a dvacetiletá Hortense, začínající módní návrhářka studující v Londýně, která jde tvrdě za svým snem o hvězdném úspěchu, Joséphinina anglická přítelkyně Shirley a její syn Gary – budoucí klavírní virtuoz pátrající po svém otci… Kniha oplývá opravdu velkým množstvím postav a všechny jsou nesmírně zajímavé, nejen díky tomu, že mají dostatenčný prostor se rozvinout. Většina z nich má nějaký neobyčejný talent, tajemnou minulost nebo ďábelský plán. Pancolová své hrdiny propracovala do nejmenších detailů a popisuje je s láskou. Její vyprávění vás tak dostane, že byste se nejraději s postavami knihy osobně seznámili. Pokud jste (stejně jako já) nečetli předchozí dva díly, v pochopení souvislostí vám to vůbec nezabrání.
Na knihách, které čtu, se vždycky snažím najít něco pozitivního, tady jsem vůbec hledat nemusela, byla jsem tak nadšena, že bych se naopak asi nedohledala negativa.
Zaujala mě lehkost autorčin psaní, hravost vyjadřování. Občasné dětinské výrazy a říkanky dodávají postavám osobitý ráz. Velkolepost se neprojevuje jen v počtu stránek a hrdinů, ale i místech, kde se román odehrává. S postavami knihy navštívíme Paříž, Londýn, Skotsko a New York. Nemám příliš v oblibě zdlouhavé popisy, a proto mě nadchlo, že autorka dokázala zachytit atmosféru jednotlivých měst i bez rozsáhlých popisných odstavců.
Asi nejvíce mě oslovily pasáže, v nichž Joséphina píše svou knihu. Nejprve bezradně hledá příběh, načež se jí úplně náhodou dostane do rukou sešit s deníkem muže, jenž se kdysi stal na několik týdnů blízkým přítelem herce Caryho Granta. Joséphina přistupuje k psaní s pečlivostí vědkyně – hledá fakta a pátrá po autorovi deníku. Při procházkách pařížskými ulicemi sbírá zajímavé detaily pro postavy své knihy a zároveň příběh prožívá. Hledá paralely se svým životem a prostřednictvím deníkového vyprávění mladého muže se vyrovnává s vlastními démony. Podobně asi musela vznikat i románová trilogie Katherine Pancolové.
Veverky z Central Parku (jak autorka došla k názvu, vám neprozradím, abyste se měli na co těšit), mi učarovaly, protože se jedná o klasické, inteligentní a fungující vyprávění.
Autorka neexperimentuje s časovými rovinami, vypravěči, ani se nesnaží o žádné zvláštnosti, prostě jen píše příběh. A vypráví jej čtivě, lehce a tak poutavě, že vás ani 726 stránek neodradí. Rozhodně knihu doporučuji vaší pozornosti a sama se velmi těším, až si přečtu předchozí díly. A to nejen proto, že mě zajímá, jaký odstín žluté mají krokodýlí oči a jak tančí želvičky pomalý valčík.
Veverky z Central Parku byvaji v pondeli smutne (Katherine Pancolova)

Veverky z Central Parku bývají v

pondělí smutné

Katherine Pancolová  ·  Vydavatelství: Jota, 2013

Čtěte také  Carrie Soto se vrací: Příběh o odvaze, nebo o strachu z prohry?

Poslední díl mimořádně úspěšné trilogie od nejlepší francouzské autorky roku 2007.

V posledním dílu rozsáhlé trilogie populární francouzské autorky se znovu setkáváme se známými postavami, jejichž osudy jsme sledovali na stránkách obou předchozích dílů. S hlavní hrdinkou Joséphine a jejími dvěma dcerami Hortense a Zoé, matkou Henriettou, nejlepší přítelkyní Shirley, ale i s ostatními románovými postavami, které jsou s rodinou Cortèsových nějak spjaty. Dočkáme se rozuzlení podivuhodných zápletek, do nichž je zavedla rozhodnutí v různých – a někdy dost překvapivých – životních situacích, a nakonec se dozvíme i to, nač jsme byli zvědaví od chvíle, kdy jsme si poprvé přečetli titul této knihy: Proč vlastně bývají ty veverky v New Yorku v pondělí smutné.

Románová trilogie zaznamenala ve Francii obrovský úspěch, prvního dílu Žluté oči krokodýlů se prodalo přes milion kusů, roku 2006 získal Prix de Maison de la Presse a v roce 2008 byl 6. nejlépe prodávanou knihou. 
Celá trilogie dosud vyšla ve více než 20 jazycích. První díl této trilogie zařadila iLiteratura.cz mezi Nejlepší knihy roku 2011.
Režisérka Cécile Telermanová začala ve Francii natáčet film Žluté oči krokodýlů, s Julie Dépardieuovou (Joséphine) a Emmannuelle Béartovou (Iris) v hlavních rolích.

KNIHU SI MŮŽETE KOUPIT ZDE.