RECENZE: Lagercrantz to dokázal. Dívka v pavoučí síti dostála kvality trilogie

Polovina čtenářů  byla skeptická, polovina se nemohla dočkat. David Lagercrantz, švédský novinář a autor knihy Já, Zlatan Ibrahimovič stál nejen před velkým úkolem, napsat kvalitní knihu, úrovní odpovídající svým předchůdkyním, ale čelil také tlaku ze strany Larssonových fanoušků. Trilogie Milénium se stala fenomenem, něčím, co zcela ovlivnilo řadu budoucích bestselleristů a změnilo celou tvář moderního knižního trhu.

První tři díly se řadí k těm výjimečným bestsellerovým kouskům, které dosáhly v prodejích na milionová čísla. Rowling, E L James a Larsson, svatá trojice, která změnila chuť  a poptávku čtenářů a udala směr budoucím autorům. Rowling vzkřísila fantasy svět, James ženám ukázala erotickou literaturu a Larsson odstartoval éru severské detektivky. Jeho příkladu následovala taková literární esa, jako dvojice Lars Kepler, která ve své tvorbě k Larssonovi přímo odkazuje.

Lisbeth byla skutečná

Když ve svých patnácti letech byl Larsson svědkem znásilnění dívky jménem Lisbeth, zrodil se zárodek budoucí ikonické postavy. Následné uvažování nad globálními problémy, rasismem, ekonomickými i společenskými nešvary v něm v pozdějších letech vzbudilo chuť přimět k zamyšlení i ostatní. Proto začal psát krimi romány. Podle svých slov se jejich vydáváním chtěl také zabezpečit na stáří. Milénium původně zamýšlel jako desetidílné, při psaní čtvrtého však v roce 2004 náhle zemřel na infarkt. Nedožil se bohužel ani vydání prvního, v době jeho smrti se chystalo k vydání.

Lagercrantz se ke svému úkolu postavil navýsost zodpovědně. Nesnažil se navázat, kde Larsson skončil. Nevzal si k ruce jeho nedokončený čtvrtý díl. Vyňal z postavy Mikaela Blomkvista a Lisbeth Salanderové čiré esence, nejcharakterističtější znaky a dal vzniknout zcela novému příběhu. V něm sice je znát atmosféra předchozí trilogie, zároveň však pokora a úcta k Larssonovi.

Znatelně nechal vyniknout postavě Lisbeth. Věděl, že to ona je ikonou Milénia a dal jí prostor. Místy její postava připomíná až komiksovou hrdinku, s trochou superhrdinských dovedností. Avšak stále stejně temnou, nedůtklivou a záhadnou.

Není pouhou detektivkou

Stejně jako u Larssona nejde o stylově čistou detektivku, nýbrž tu najdeme špionážní prvky, politické motivy a morální přesah. Jazykově možná o něco nižší úroveň, stejně tak menší morální zápal a apel.

Dívka v pavoučí síti je románem, za který by se Larsson nestyděl. Lagercrantz nejen že splnil úspěšně svou misi, zadal navíc nakladateli podnět k zamyšlení zda, zda by nebylo záhodno vydat i díl pátý…