blog

Jablka ze stromu nepadají: Záhadné zmizení, rodinná tajemství a (ne)jeden tenisový úder

Jablka ze stromu nepadají – tak zní poněkud enigmatický název nejnovějšího románu australské autorky Liane Moriarty. A protože jsme na české vydání čekali docela dlouho (cca 2 roky), tak už nic neodkládejme a vzhůru do jeho útrob! Proč si knížku přečíst a čím je výjimečná?

Příběh začíná tím, že se zničehonic ztratí Joy – matka čtyř dospělých dětí a bývalá trenérka tenisu. A protože to poslední dobou mezi ní a manželem Stanem tak úplně neklapalo, lidé kolem (včetně policie) se začínají ptát, jestli to s jejím zmizením nějak nesouvisí. Na dalších stránkách se pak retrospektivně dozvídáme o událostech, které téhle záhadě předcházely, a postupně rozplétáme, co k čemu vedlo.

V otázce budování příběhu je Liane Moriarty něco jako bohyně. Z jejích knížek fakt máte pocit, jako byste skládali puzzle. O to se snaží většina autorů, zvláště pokud jde o thrillery a příbuzné žánry. Liane nicméně zachází ještě dál. V jejím případě totiž skutečně tak nějak „všechno souvisí se vším“. (Pokud jste četli Sedmilhářky, tak možná víte, o čem mluvím.) I tady se každopádně všechno nakonec krásně propojí – včetně detailů, u kterých byste to nečekali.

Jablka ze stromu nepadají je knížka, jejíž podstata je zakotvená v realitě – charakteristiky jednotlivých členů rodiny i vztahy mezi nimi jsou perfektně věrohodné a plastické. Pronikáte do jejich myšlení, poznáváte rodinnou historii, která leccos vysvětluje. Sledujete důsledky „tenisového“ dětství všech dětí ztracené hlavní hrdinky. Přesto se tady v několika bodech normální běh života stýká s prvky klasického thrilleru – je tu slečna s nespočtem otazníků jménem Savannah, jsou tu náhody, které se normálně nestávají. S tím je tedy potřeba počítat.

A na závěr jedno doporučení – pokud by vás titul náhodnou nepolapil hned od první stránky, nevzdávejte to. Ono to přijde! Tady se dějová linka zkrátka rozjíždí pomalu – autorka čtenáře nejprve důkladně seznamuje se vším okolo, takže můžete mít chvílemi pocit, že byste ten děj nejraději trochu popohnali… Přesto by bylo škoda cokoli přeskakovat (přišli byste o důležité souvislosti) nebo knihu nedejbože nadobro zavřít (to už vůbec ne)!

Čtěte také  Pohádka: Mistr hororu píše fantasy, může to mít šťastný konec?

Já jsem si čtení každopádně užila od začátku do konce. A pokud i vy máte rádi mix promyšlených postav, detailně vykonstruovaného příběhu a thrillerových prvků (případně k tomu všemu navíc hrajete tenis), neváhejte a začtěte se! Tahle „jablka“ by vám mohla přijít k chuti.

Lenka Měrková

Lenka píše články na martinusácký blog a taky si nenápadně pěstuje svůj vlastní (Budiž kniha!). Miluje čtení, miluje čaj a úplně nejvíc obojí zároveň. První místo jejího knižního top listu patří Lolitě. Bez debaty. Ale jinak se nejraději pročítá vším, co ji inspiruje a pozitivně naladí.

Příspěvky autora