RECENZE: Pro lidi, kterým bije srdce pro knihy

To si tak prostě všimnete středně tlusté knížky s neutrální obálkou, kde je jablíčkový kabel, kafe, tužka a knížky a se stejně nicneříkajícím názvem – Okamžik všeho. A vůbec netušíte, že se do té knížky úplně poblázníte a budete svým spolubydlícím nadšeně vykládat příběh Maggie, Rajhita, Huga, Dizzyho a antikvariátu Vážka.

Tyjo, jak už je to dlouho, co jsem nenapsala článek na blog? Dva týdny? Pamatuju doby, kdy jsem netrpělivě čekala, až uplyne čtyřiadvacet hodin, abych přidala nový článek. Jenomže posledních pár dní bylo tak šílených, že mé online sdílení muselo jít trochu stranou. Abych byla upřímná, když teď mám chvilku volného času, radši si prostě jen tak čtu, než abych o tom i psala. O knize Okamžik všeho vám ale něco povědět musím.

Tahle kniha musí nutně potěšit každého booklovera, má k tomu veškeré předpoklady – věci od Applu, děj zasazený do Sillicon Valley, zaprášené knížky, Facebook a Twitter, milostný příběh, sympatického Inda, divnou smolařku, která vystudovala knihovnictví. Ta se jmenuje Maggie a místo, aby si hledala práci, tráví celé dny v antikvariátu Vážka. Shodou okolností tu objeví velký milostný příběh vepsaný mezi stránky Milence lady Chatterleyové. Přeruší konverzaci mezi dvěma lidmi, kteří se nikdy nepotkali a svůj osud díky tomu nasměruje úplně jiným směrem, než byly jakékoliv původní plány.

Je to velmi milá, vtipná a místy dojemná knížka. Upřímně, není to knížka pro čtenáře, kteří opovrhují brakovou literaturou a oddělení červené knihovny obcházejí obloukem. Připadá mi, že autorka knihy, Shelly Kingová, chtěla ukázat, že nezáleží na tom, co čtete, důležité je to, že vůbec čtete. Že milovat knihy lze stejně dobře díky westernovým románkům jako díky Virginii Woolfové. Že nezáleží na tom, kdo tu knížku napsal, ale jestli ve vás zanechala nějaké emoce, jestli jste si z ní něco odnesli a jestli pokládáte čas věnovaný čtení jako dobře strávený. Víc než kterákoliv jiná kniha o knihách ve mě tahle zanechala dojem, že její autorka knihy skutečně zbožňuje. Jo a mimochodem, nikde jinde není vůně starých knih tak věrně popsaná jako právě v Okamžiku všeho.

Maggie se hledá a trvá jí to na můj vkus až moc dlouho, ale díkybohu se jí nakonec v hlavě rozbřeskne. Všichni hlavní účinkující v příběhu jsou milí, lehce praštění, divní a milují knížky a kombinaci tohohle všeho si prostě nejde nezamilovat, vy prostě chcete, aby se Maggie, Hugo, Rahjit, Dizzy, Jason, Miko, Avi a samozřejmě i kocour Grendel stali vašimi nejlepšími přáteli. Mě trochu mrzelo, že žádný z nich neměl nějaký pořádný škraloup, něco, co by z téhle knížky udělalo něco hlubšího než jen oddechové čtivo. Bohužel, postavy jsou na můj vkus až příliš povrchní.

Děj jako takový je ovšem zajímavý a proces záchrany antikvariátu jsem sledovala s velkým napětím. Upozorňuju, že pokud nevíte, co je to LinkedIn a že jablíčko není jen ovoce, budete mít s knížkou občas trochu potíže. Svým způsobem to připomíná třeba Nonstop knihkupectví pana Penumbry, prostě moderní technika smíchaná se starými, ohmatanými knihami. Kvalit pana Penumbry ovšem Okamžik všeho nedosahuje. Není to špatné, ale co si budeme povídat, Penumbra je prostě už trochu jiná liga.

Okamžik všeho je tak jako tak knížka hodná vaší pozornosti. Je to příběh pro lidi, kterým bije srdce pro knihy a nové technologie, pro lidi, kteří vědí, jaké je to blaho, když si uděláte hrnek horkého čaje, usalašíte se v novém křesle a a zaboříte nos do dobré knížky. A předtím to všechno vyfotíte na Instagram.

Autorem recenze je Jana Benešová z blogu whatjaneread.com