RECENZE: Pekelné stroje 1, Mechanický anděl
Pekelné stroje je trilogie, která se soustředí na svět stínů, který už známe z autorčiny předchozí série Nástroje smrti. Tato trilogie se ovšem odehrává v roce 1878 ve viktoriánské Anglii a mapuje dějiny lovců stínů a jejich o několik generací starších příbuzných.
Hlavní hrdinkou je šestnáctiletá Tessa Grayová, která poté, co se stane sirotkem, odjíždí z New Yorku do Londýna, aby žila u svého staršího bratra. Hned v přístavu se jí ovšem zmocní čarodějnice, které se ji pod pohrůžkou smrti jejího bratra snaží přimět ke spolupráci. Ukáže se totiž, že je Tessa podsvěťanka, dívka s nadpřirozenými schopnostmi, o kterých dosud netušila. Dokáže měnit podobu a dotknout se myšlenek těch, ve které se promění. Což z ní činí velmi cennou osobu, o kterou stojí nejeden představitel podsvěta.
Po několika týdnech je ovšem Tessa zachráněna lovci stínů a odvezena do jejich Institutu. Slíbí jim pomoc s vyšetřováním a oni jí na oplátku pomáhají najít bratra. Nic ovšem není tak snadné, jak se zdá, a na hlavní hrdiny čeká spousta problémů, zvratů, akce, zrad i tajemství.
Setkala jsem se spoustou názorů, že se Pekelné stroje dají přečíst i bez znalosti původní série, což je sice pravda, ale i tak doporučuji přečíst si nejprve Nástroje smrti. Přeci jenom budou čtenáři hned na začátku v obraze a budou umět ve světě lovců stínů chodit, aniž by museli nejprve nechápavě tápat a čekat na vysvětlení. Pokud se ovšem chce někdo Nástrojům smrti mermomocí vyhnout, možné to je, i když to za sebe nedoporučuji.
Will Herondale je mladým lovcem stínů, který zachránil Tessu z vězení čarodějnic. A je téměř přesnou kopií Jace z Nástrojů smrti. Vzhledově by se sice nemohli lišit víc, ale jejich chování a úšklebky jsou naprosto totožné. To jsem na knize hodně ocenila, protože Jace je můj oblíbenec, takže jsem si moc užívala číst o něm i takto skrz jeho praprapra-cosi. Will se ve svém o několik generací mladším příbuzném rozhodně nezapře.
Cassandra se ani v této sérii nevyvarovala milostnému trojúhelníku, což mě sice naštvalo, protože už jich jsem přehlcená, ale kupodivu mě nijak zvlášť nerušil (tak jako jiné trojúhelníky). Možná to bude tím, že i když fandím Tesse a Willovi, Jem je mi taky hodně sympatický a získal si mě. Autorka všechny své nové postavy krásně propracovala a mně se o nic moc dobře četlo.
Přiznávám se, že jsem Mechanického anděla četla už před několika lety v amatérském překladu, protože jsem na zahraničních serverech zjistila, že jsou Pekelné stroje snad ještě lepší než Nástroje smrti, což jsem si rozhodně nemohla nechat ujít, ale po přečtení prvního dílu jsem s tímto tvrzením nemohla souhlasit ani náhodou. Dnes ovšem říkám, že to bylo bezpochyby kvůli tomu amatérskému překladu, protože když jsem si knihu přečetla teď v kloudném vydání znovu, zamilovala jsem se a souhlasím: Pekelné stroje jsou snad ještě lepší než Cassandřina předchozí série!
Pro čtenáře, kteří za sebou už mají Nástroje smrti, bude navíc tato série ještě lepším prožitkem, než pro ty, co se se světem stínů potkají poprvé. Will Herondale je tady kupříkladu nepřítelem číslo jedna pro jistého Gabriela Lightwooda a celou jeho rodinu, což je pro mě docela úsměvné, když si uvědomím, že za víc než sto let budou jejich příbuzní (Jace Herondale a Alec Lightwood) nejlepšími přáteli. Věřte mi, že se znalostí Nástrojů smrti si Mechanického anděla užijete ještě víc.
Autorem recenze je Ada z blogu Ada-blog-review.blogspot.cz
Recenzi si můžete přečíst také přímo na blogu Ady, ZDE.
