Umberto Eco: Italský literát i otec sémiotiky

Většina světa ho znala především jako spisovatele, autora knihy Jméno růže. O trošku menší část společnosti pak jako autora Pražského hřbitova či Foucaultova kyvadla. Umberto Eco byl však také jedním z nejvýznamnějších badatelů, přední osobnost moderní sémiotiky a člověk, bez kterého by tvář moderní literatury vypadal pravděpodobně zcela jinak.

U nás v Martinusu jsme o Ecovi mluvili naposledy ve spojení s jeho nejčerstvějším překladem do češtiny, prozaickým dílem Nulté číslo. Diskutovali jsme nad tím, do jaké části tvorby tato kniha zapadá a shodli jsme se, že Nulté číslo náleží k té snáze stravitelnější části literatury.

Eco svou literární kariéru nastartoval poměrně přímočaře – jeho prvotinou byl právě román Jméno růže, kterého se prodalo více než 11 milionů výtisků, zařadil se tak po bok nejprodávanějších knih 20. století. Francouzský deník Le Monde knihu zařadil na seznam 100 nejzásadnějších knih. Od vydání netrvalo dlouho a do šesti let byla natočena filmová adaptace se Seanem Connerym v ústřední roli.

Nobelova cena na dosah

Italský spisovatel je jedním z oněch posvěcených autorů, o nichž se ve spojitosti s Nobelovou cenou za literaturu, na kterou byl opakovaně nominován, říká, že jemu by cena lesku nedodala, naopak by to byl Eco, kdy by ceně zvedl prestiž. A je to pravda. Ecovo dílo na poli literatury je natolik rozsáhlé a rozprostírá se od beletristických končin plných příběhů, až po sémiotické a literárněvědné studie, že by mu dosti možná byla cena malá.

Mezi studenty pražské bohemistiky panovala nevyslovená touha, že jednou budeme moci slyšet některé z jeho vědeckých poznatků naživo. Doufalo se, že Eco přijede, bude mít přednášku. Bohužel, toto přání se nám už nesplní…