blog

RECENZE: Ženské lži

25.03. 2016

Je tu další pravidelná vítězná recenze v rámci soutěže Chceme vaše recenze! Tentokrát jsme mezi pěti vítěznými recenzemi vybrali recenzi knihy ruské spisovatelky Ljudmily Ulické, které nedávno v češtině vyšla kniha Zelený stan, se kterou také navštívila Prahu. „Styl Ulické je velmi prostý, bez zbytečných příkras, i tak ale zvládá do své knihy vložit napětí, dojetí i správnou dávku vtipu,“ píše Barbora o její knize Ženské lži. Čtěte, pište, zapojte se 😉

ulicka

Ženské lži, to známe, přetvářka, drby, pomluvy… chtělo by se člověku mávnout nad touhle knihou rukou. Ale to by byla velká chyba! Ljudmila Ulická nám na příkladu Ženi a jejího životního příběhu ukazuje lži jiného druhu. Takové, kterými se snažíme náš život alespoň na oko vylepšit, udělat stravitelnějším a příjemnějším, když ten skutečný nevychází podle přání a bolí.

Útlá knížečka sestavená z různých na první pohled nesouvisejících příběhů doprovází Žeňu téměř celým životem. Čtenář sleduje příběh jejích známých, přítelkyň, pozoruje, jak jejich lži Žeňu zpočátku překvapují, ale postupně jim přijde na kloub, a na konci zjistí, že vlastně i Žeňa sama tak trochu lže. A to především sama sobě.

Styl Ulické je velmi prostý, bez zbytečných příkras, i tak ale zvládá do své knihy vložit napětí, dojetí i správnou dávku vtipu. Nabízí čtenáři mnoho dějových linek a je jen na něm, zda se bude soustředit na hrdinku každé jednotlivé historky, na vývoj Ženiny postavy nebo si užije rovnou všechny vrstvy tohoto příběhu. Nakonec však čtenář jistě všechny ty ženské lži pochopí, bude s nimi soucítit a možná si i vzpomene, kdy si sám v těžké chvíli byť maličkou lží lehce přilepšil a ulevit své ztrápení mysli.

Autorkou recenze je Barbora Švarcová.

Čtěte také  Kdo ví: Autofikce, která bolí, ale nemůžete ji přestat číst