blog

RECENZE: Než jsem tě poznala

7.04. 2016

Recenze, které na našich stránkách přibývají v rámci soutěže Chceme vaše recenze, zahrnují neskutečně širokou paletu žánrů. Jednou z nejzastoupenějších kategorií pak je romantická literatura. Mnozí z vás umí dojmy z hlubokých příběhů o lásce a vztazích krásně popsat – a nemusí se nutně jednat o dlouhatánský elaborát, aby bylo každému jasné, že kniha stojí za to. Přesně to se povedlo Daně, která v soutěži zabodovala s recenzí Než jsem tě poznala od Jojo Moyes.

jojo_kol

Pamatuji si, když u nás tato kniha poprvé vyšla. Obrovská mediální masáž, která nakonec přinutila i mě, abych si titul pořídila a vyzkoušela jej. A tak se také stalo.
Jojo Moyes nepochybně spadá do kategorie autorek, které vědí, co psát a jak to psát. I přesto mi ale po prvotním setkání s ní stále něco nesedělo. Možná to bylo tou reklamou, vyzdvihováním, velkým očekáváním. Nedávno jsem se ale odhodlala a knihu si přečetla znovu.

Příběh Louise Clarkové a Willa Traynora nepochybně představuje zajímavý náhled do psychiky lidí, kterým se naprosto zhroutil svět. Autorka se dotýká mnohých společenských tabu a musím ocenit, že to zvládá s grácií. Pochopila jsem, že tento příběh neslouží k tomu, abychom se do něj začetli a poplakali si. Ne. Myslím, že zvláště těm, kterým není právě do smíchu, svým zvláštním způsobem dodává také naději. Toto paní Moyesovou staví o úroveň výše, než většinu dalších současných autorek typických románů pro ženy. Alespoň v mých očích.

Druhého přečtení rozhodně nelituju.

Autorkou recenze je Dana Z.

Čtěte také  Naše ztracená srdce: Celeste Ng nezklamala ani napotřetí