Čtenářský klub: Přečtěte si, jakou knihu jsme vybrali v únoru a proč
Je tu nový měsíc, což znamená novou knihu v našem Čtenářském klubu! Jsme nadšení ze zpětné vazby, kterou si v něm předáváte, z vašich názorů, z nadšení, se kterým jste se pustili do první knihy, Napětí. Na román od Naomi Aldermanové jste měli spíš smíšené názory, jsme zvědaví, co řeknete na únorový román!
Nejen proto, že už nás zima začíná trochu otravovat a začínáme se těšit na teplejší měsíce, vybrali jsme knihu Dej mi své jméno od André Acimana (oranžová obálka shodná s Napětím je čistě náhodná!). V anglickém originálu kniha vyšla poprvé už v roce 2007, prvního českého překladu se dočkala loni – od Lucie Podhorné – a vydalo ji nakladatelství Slovart pod svou značkou #booklab.
André Aciman bylo do té doby u nás víceméně neznámé jméno; asi jen málokdo četl jeho eseje Fals Papers nebo paměti Out of Egypt, případně znal The Proust Project, jehož byl Aciman editorem. Autor přednáší srovnávací literaturu v New Yorku (poznatky se mu v knize Dej mi své jméno rozhodně hodily), ale doopravdy známý začal být právě díky knize a ještě víc díky její filmové adaptaci. Zatímco kniha získala „pouze“ ocenění Lambda Literary Award v kategorii gay fiction, filmové zpracování si odneslo Oscara za nejlepší adaptovaný scénář a spoustu dalších nominací (včetně kupříkladu Nejlepší písně – soundtrack doporučujeme poslouchat při čtení jako kulisu!).
Kdybyste po nás chtěli, abychom vám knihu Dej mi své jméno popsali jedním slovem, byla by to rozhodně „touha“. V působivém příběhu, který vám vypráví tehdy sedmnáctiletý Elio, se víc než o čemkoliv jiném mluví o sexuálním probuzení a (samozřejmě) o lásce, konkrétně k o sedm let staršímu Oliverovi, který na italskou Riviéru přijede na šest týdnů do domu Eliových rodičů. Kromě těch dvou tu zcela zásadní roli hraje právě Riviéra, rozpálené ulice, dlouhá horká odpoledne plná nicnedělání u bazénu, ten horký, těžký vzduch při čtení skoro cítíte na kůži a stejně tak i každý jemný závan větru, který přijde z francouzského okna, které Elio nechává pořád otevřené… kdyby náhodou.
Příběh je primárně určený pro mladší čtenáře, ale věříme, že si ho dosyta vychutnají úplně všichni čtenáři a čtenářky – ti mladší proto, že se možná ztotožní s tou bolestnou touhou, která se vám přihodí, když se poprvé opravdu zamilujete, ti starší proto, že si nostalgicky zavzpomínají na to, jaké to tenkrát poprvé bylo. Neskutečně nás bavily skvěle prokreslené postavy, se kterými se v to léto v polovině osmdesátých let doopravdy sblížíte, bavily nás dlouhé, líné hovory o literatuře, hudbě a umění, bavilo nás stejně dychtivě jako Elio vyčkávat, jak tohle celé dopadne. Je to knížka, co vás úplně nenápadně, jen tak zlehýnka, ale o to víc zákeřně, škrábne rovnou do srdce.
Stejně jako minulý měsíc mají všichni členové našeho Čtenářského klubu na objednávku, ve které bude i kniha Dej mi své jméno, poštovné zdarma – kód na vás čeká v našem klubu! Tak neváhejte a pokud v něm ještě nejste, pusťte se s námi do čtení. A nezapomeňte pozvat své přátele, ať můžete o knize debatovat i offline!
