5 knižních novinek, které byste neměli minout
Samozvaný šerif z Raufarhöfnu, duševně nemocná spisovatelka, ukrajinská mafie kolem benzínové pumpy, berlínský módní dům a vesnice Pravěk, která je středem vesmíru.
Dnešní knižní novinky nás zavedou na sever, a to rovnou až na ten nejsevernější cíp Islandu, kde bydlí samozvaný šerif z Raufarhöfnu Kalmann Óðinssona. Ten se opět připletl kam neměl a zapletl se i s FBI. Podíváme se také do větrného Dánska, kde se spisovatelka Lise Mundusová potýká s duševní nemocí a strachem, že ji nemoc připraví o možnost psát. Na východoukrajinském Donbase se seznámíme s Hermanem, který musí po svém záhadně zmizelém bratorvi převzít rodinný podnik a v poválečném Berlíně budeme sledovat sestry Rike, Silvii a Florentine na jejich cestě za znovuvybudováním módního obchodního domu, o který je připravila válka. Pro ty, kteří by se rádi vydali ještě dál tu máme vesnici Pravěk, která je středem vesmíru, její hranice hlídají archandělé a každý obyvatel tu má svůj „čas“.
Kalmann a spící hora | Joachim B. Schmidt
O Kalmannovi švýcarského spisovatele a novináře Joachima B. Schmidta jsme na blogu už psali. Svérázného a samozvaného šerifa Kalmanna Óðinssona z islandského Raufarhöfnu je totiž těžké si nezamilovat, zvlášť poté, co v prvním díle přemohl ledního medvěda. Je proto skvělé, že nám jeho autor přichystal pokračování Kalmann a spící hora.
S Kalmanem se setkáváme ve výslechové místnosti FBI ve Washingtonu poté, co ho jeho otec, otcova nová žena a strýc nechali napospas uprostřed davu lidí. Kalmann se totiž (a aniž by to tušil) ocitl uprostřed událostí, které hýbaly světem. Než se ale stačil rozkoukat, už sedí v letadle zpět na Island. Tam se díky jeho nejlepšímu příteli Nóimu omylem zaplete do konspirační teorie, ale i do vyšetřování vraždy, jejíž stopy vedou až do Ameriky a týkají se studené války. Může se to zdát jako příliš mnoho událostí na jednoho Kalmanna, ale tomu opět nechybí humor, ze všeho hladce vyklouzne s elegancí sobě vlastní a opět se stává světovou celebritou.
Tváře | Tove Ditlevsen
Tove Ditlevsen se stala jedním z nejnaléhavějších hlasů dánské literatury dvacátého století. Svět ji objevil díky anglickému překladu Dánské trilogie: Dětství—Mládí—Závislost, která vyšla před dvěma lety i v češtině. Jedná se o spisovatelčinu niternou zpověď o životě v chudém dělnickém prostředí, bezcitném manželství, nechtěných těhotenstvích nebo o závislosti na alkoholu a drogách.
Ani v románu Tváře se Ditlevsen nevyhýbá těžkým tématům jako jsou bolesti lásky, duševní nemoci či nevěra. Choromyslná spisovatelka a matka tří dětí Lise Mundusová v něm barvitě popisuje své vnímání světa: pronásledují ji hlasy a je přesvědčena, že se proti ní manžel s hospodyní spikli. Pod vlivem uklidňujících prášků a svých znepokojivých představ se postupně stále více oddává své duševní nemoci, až skončí na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny. Děsí Lise více to, že by mohla přijít o manžela, nebo skutečnost, že by v životě už nic nenapsala? A může jí být léčebna inspirací pro psaní?
Jazz na Donbase | Serhij Žadan
Ukrajinský básník, prozaik i performer Serhij Žadan přichází s novou knihou odehrávající se opět na jeho rodné Ukrajině, kde se v jeho podání stává průmyslová oblast Donbasu fantaskní krajinou. Mísí se tu magický realismus a Žadanovo oblíbené románové téma „road movie“. S tím jsme se mohli setkat i v jeho románu Depeche Mode, kde tři kamarádi putují po městě a jeho okolí a hledají čtvrtého, aby mu sdělili smutnou zprávu o smrti jeho otčíma. A putování je také ústředním tématem románu Internát, kde věčně nerozhodný hrdina cestuje nebezpečným územím nikoho, aby na internátu vyzvedl svého třináctiletého synovce.
Jazz na Donbase sleduje marketingového specialistu Hermana, který se vrací do rodného města kdesi ve východoukrajinské stepi, aby tam převzal rodinný podnik. Jeho bratr, majitel benzinky, totiž záhadně zmizel. Díky dramatickému zápasu s mafiánskou konkurencí Herman znovu nalézá dávno ztracený vztah k domovu, objevuje sílu přátelství i lásku. Není to však snadné, realita je v tamní východní Evropě velmi proměnlivá a nejistá.
Sestry z Berlína | Brigitte Riebe
Historický román Sestry z Berlína německé autorky Brigitte Riebe se odehrává v poválečném Německu a je to první román čtyřdílného vyprávění o sestrách Thalheimových. Příběh začíná v květnu 1945, kdy byl Berlín po válce v troskách stejně jako životy a duše jeho obyvatel, a končí v roce 1951. Sestry Rike, Silvie a Florentine stojí na obchodní třídě Kurfürstendamm před troskami obchodního domu, kde kdysi býval hrdý rodinný podnik, který by nejstarší sestra Rike ráda znovu vybudovala.
Rike chce do šedého města přinést trochu barev a nový život v podobě rafinovaných látek a nejnovějších módních trendů. A po měnové reformě se opravdu zdá, že její sen se může splnit: lidé začínají pomalu toužit po konzumu a krásných věcech a sestrám se začíná blýskat na lepší časy. Dokud však nevyjde najevo tajemství, které na jejich obchod a jeho historii vrhne špatné světlo. Láká vás poválečný svět módy na pozadí politicko-historických událostí?
Pravěk a jiné časy | Olga Tokarczuk
Držitelce Nobelovy ceny za literaturu Olze Tokarczuk román Pravěk a jiné časy v češtině už jednou vyšel, ale je již dávno rozebraný. Dočkali jsme se tak nového vydání a můžeme se do románové vesnice Pravěk ležící mezi řekami Černou a Bělkou, vydat i my. Hranice Pravěku jsou střeženy ze všech světových stran archanděly Rafaelem, Gabrielem, Michaelem a Urielem. Setkáváme se s osudy obyvatel Pravěku a s jejich každodenním zápasem se všedním životem a poznáváme v jednotlivých kapitolách jejich „časy“. Například Míši a jejího mlýnku na kávu, čas tajemné hry, která pohltila statkáře Popělského nebo čas podhoubí a sadu.
Příběh se odehrává v průběhu celého dvacátého století, vypráví o ničivé síle času a realita se tu mísí s fantastickými prvky. Na trochu magie jsme mohli narazit už například v jejím přírodně léčivém hororu Empusion, o kterém jsme vám na blogu už také psali.