Čtenářský klub: Květen patří Tichým rokům

Květnovou knihu do Čtenářského klubu jsme vlastně nevybrali my, ale právě členové našeho klubu. Respektive, rozhodli jsme se nechat hlasovat mezi dvěma tituly – Gentlemanem v Moskvě, který je pro nás příjemným překvapením letošního roku a Tichými roky, které byly naopak velmi očekávanou novinkou. A že byly skutečně velmi nadšeně očekávané potvrdilo i to, že si je vybrala většina členů Čtenářského klubu.

První knížkou, kterou jsem od Aleny Mornštajnové četla, byla Slepá mapa a spisovatelka si mě okamžitě omotala kolem prstu. Ještě mám na svém to-read listu Hotýlek, od Slepé mapy jsem se totiž rovnou posunula k Haně, která mi okamžitě učarovala. Přemýšlela jsem, čím to je, že mi tahle autorka, jejíž díla vydává brněnské nakladatelství Host, tak přirostla k srdci; bude to především tím, že se jí daří české dějiny polidšťovat a psát o věcech, o kterých už jsme slyšeli milionkrát a přitom se vyhýbat klišé. K tomu si ještě navíc připočtěte její neuvěřitelný cit pro reálné vyobrazení postav a dojemnost, která se v jejích slovech ani na vteřinu nezmění v ubrečený tón a chytíte se do její pasti taky.

Zatímco v Haně byla hlavním tématem druhá světová válka, v Tichých rocích se posouváme do doby socialismu a normalizace v Čechách. Tentokrát vypráví příběh dva hlavní hrdinové – Bohdana v ich-formě si předává příběh se svým otcem Svatoplukem, jehož osudy jsou nám odvyprávěny v er-formě. Mornštajnová si neukousla zrovna malé sousto, nejen protože veleúspěšná Hana nastavila nároky čtenářů o pár levelů výše, ale vyhnout se klišé v době socialismu a normalizace je v českých dějinách skoro nemožné. Ale světě div se, jí se to opravdu podařilo. Kromě toho se jí podařilo pro čtenáře připravit pár nečekaných rozuzlení, dojetí při dočítání knihy a skutečně silný a emotivní příběh s postavami, se kterými jste se pravděpodobně potkali ve svém okolí. Tím spíš, že příběh se postupně přehoupne do doby, kterou si drtivá většina čtenářů, jež bude tuto knihu číst, dobře pamatuje.

Takže abych to shrnula: pokud chcete mít přehled o tom, co se děje na současné české literární scéně, pořídíte si Tiché roky a přečtěte si je. Zaprvé proto, že Mornštajnová je bez diskuze jednou z nejlepších českých spisovatelek současnosti, což nám dokazuje znovu a znovu, za druhé proto, že tahle kniha je skutečně dobrý a kvalitní literární zážitek. Mně osobně je pořád bližší román Hana, útočí víc na čtenářovy emoce, a to já mám ráda, ale Tiché roky jsem si zamilovala. O tom víc jsem zvědavá, jaké na ně budou ohlasy v našem Čtenářském klubu, kam se, doufám, přidáte taky a povíte nám svůj názor na knihu. A pokud ji ještě nemáte, nezapomeňte, že ve Čtenářském klubu na Facebooku najdete kód na poštovné zdarma, který můžete vložit do jakékoliv objednávky po celý měsíc a pokud v ní budou i Tiché roky, naši knižní skřítci vám pošlou zásilku bez dopravného. Tak co, přidáte se k nám a Tichým rokům? 😊