blog

Čtenářský klub: Co se bude číst v létě?

Mám dojem, že většina čtenářů čte v létě především oddychovky. Hartla, Sparkse, Třeštíkovou. Nic proti, ale nikdy jsem tuhle „sezónnost“ tak úplně nechápala, čtu knížky zkrátka tak, jak přijdou, když se něco komplikovanějšího objeví na podzim, čtu to na podzim a nepřemýšlím nad tím, jestli je na knihu „vhodné období“. Sice nás to tedy při výběru červencové knihy do Čtenářského klubu táhlo k té oddychovější, pohodovější četbě, ale protože námi v poslední době zarezonovalo silněji něco jiného, řekli jsme si, že léto by nemělo být jen o těch oddychovkách 😊

Mám dojem, že většina čtenářů čte v létě především oddychovky. Hartla, Sparkse, Třeštíkovou. Nic proti, ale nikdy jsem tuhle „sezónnost“ tak úplně nechápala, čtu knížky zkrátka tak, jak přijdou, když se něco komplikovanějšího objeví na podzim, čtu to na podzim a nepřemýšlím nad tím, jestli je na knihu „vhodné období“. Sice nás to tedy při výběru červencové knihy do Čtenářského klubu táhlo k té oddychovější, pohodovější četbě, ale protože námi v poslední době zarezonovalo silněji něco jiného, řekli jsme si, že léto by nemělo být jen o těch oddychovkách 😊

Rozhodli jsme se vám tedy naservírovat ke čtení knížku, která je všecko, jen ne oddychová. Je to reportáž, napsala ji držitelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová a jmenuje se Modlitba za Černobyl. A ano, je to částečně kvůli tomu „hype“, který má v poslední době populární seriál od HBO, nejde o zbrusu novou knihu, ale pokud tohle téma zajímá lidi právě teď, tak proč ne? 😊 Ačkoliv seriál vznikl právě na základě reportáží z Modlitby, jde o něco úplně jiného. Seriálové zpracování je skvělé, to bezesporu, ale jde o úhledně naservírovaný balíček emocí, který postupně v klidu zpracujete. Příběhy v knize jsou jako nekontrolovaná smršť, která na vás neustále útočí.

Přiznávám, že jsem vůbec nečekala, že mě to tak sebere. Četla jsem vždycky tak čtyři, pět stránek v kuse a musela jsem si dát pauzičku, protože toho na mě zkrátka bylo příliš. Nepamatuju jiné, podobné čtení, které by bylo tak emotivní a drásavé. Tak intenzivní, že vám to bere dech. Zatímco seriálový příběh běží na obrazovce, jste od něj odosobnění, na stránkách Modlitby čtete výpovědi skutečných lidí, vnímáte jejich myšlenkové pochody i změny, které se s nimi odehrály po katastrofě, kterou přežili. Je to velmi těžké a bolestné a stejně jsem tak nějak masochisticky nemohla přestat číst. Nejpravděpodobněji proto, že to bylo tak strašně dobře napsané. A proto, že je to jednoduše strašně zajímavé. Po dočtení jsem asi tak půl hodiny seděla a civěla do zdi, plná emocí a hladu po dalších informacích o katastrofě, která otřásla (nejen) Evropou.

Čtěte také  Více stran = více knihomolské radosti! 6 tipů na bichle jako stvořené pro podzimní čtení

Doufám, že si tu knížku přečtete. Ne proto, že byste v sobě měli živit strach z nukleární katastrofy, ne proto, že byste potřebovali odžít to, co viděli účastníci výbuchu. Modlitbu za Černobyl bych nejvíc doporučila v případě, kdy bych chtěla dokázat, že knihy jsou tím nejpřesvědčivějším a nejpalčivějším vypravěčem na světě. Schválně, zkuste to 😉 Jsem nesmírně zvědavá, co budete na knihu po dočtení říkat a jestli vás posadí na zadek tak jako mě. Jak už bývá zvykem, v našem Čtenářském klubu na Facebooku na ni najdete kód, se kterým vám celou zásilku s touto knihou doručíme zdarma a taky tu najdete spoustu dalších čtenářů, se kterými můžete o knize debatovat! 😊

Jana Hartlová

Obsahový specialista

Jana v Martinusu píše a fotí na sociální sítě, dává do kupy newslettery a blog. Je věrnou fanynkou Harryho Pottera a v jednom kuse se snaží někomu vnutit Malý život nebo Geniální přítelkyni. Nejradši čte současnou beletrii.

Příspěvky autora