blog

Čtenářský klub: V říjnu to byl Vox

Tradičně píšeme článek o knize, kterou jsme vybrali na daný měsíc do Čtenářského klubu, na začátku toho měsíce, ale teď jsem si dovolila udělat malou výjimku a nechat to až na konec. Rozhodli jsme se totiž, že by v článku neměli chybět ani vaše názory!

Tradičně píšeme článek o knize, kterou jsme vybrali na daný měsíc do Čtenářského klubu, v první polovině toho měsíce, ale teď jsem si dovolila udělat malou výjimku a nechat to až na konec. Rozhodli jsme se totiž, že by v článku neměly chybět ani vaše názory!

Byla jsem velmi napjatá, jak bude přijat Vox mezi čtenáři v našem Čtenářském klubu. Četla jsem knihu v první půlce roku, ještě ve slovenštině, ve které vyšla dřív než v češtině a upřímně jsem tu knihu doporučovala všemi deseti. Ale přece jen je to záležitost, která se nemusí automaticky líbit každému, vlastně je to dost specifické čtení, ale pevně věřím, že si zaslouží pozornost čtenářů. A nakonec to dobře dopadlo, i když to nebylo bez výhrad.

Christina Dalcherová, autorka Voxu, žije střídavě na americkém jihu a v italské Neapoli (tudy pravděpodobně získala hlavní hrdinka své italské kořeny) a Vox je jejím prvním románem. Mě si chytil drápkem hned úvodními slovy anotace: Kdybyste měli k dispozici jen sto slov denně, co byste udělali, aby vás bylo slyšet? V Dalcherové románu mohou ženy vyslovit pouze sto slov denně, pak dostanou ránu elektrickým proudem skrze náramek, který musí nosit. Vox kráčí ve šlépějích Příběhu služebnice a Napětí, ale je podle mého názoru daleko dravější, intuitivnější, dobrodružnější než výše zmíněné knihy. Pravdou je, že ne všechno se vám na něm líbilo. Tak například jste napsali:


„…příliš rychle utnuté, najednou zazvonil zvonec a pohádky bylo konec.“ Veronika

„Hrozně mi vadily scény, kde hrdinka řekla, že by něco udělala, ale ve skutečnosti by to udělala jinak, přišlo mi to literárně neobratné, násilné. Taky jsem moc nepochopila postavu manžela a vývoj syna Stevena mi přišel zbytečně zkrácený. A v mnoha ohledech mi přišel i nedomyšlený celý ten systém, kde by najednou vzali stamiliony miliony náramků, jak se náramky nabíjely, kdo koukal na obrazy z všudypřítomných kamer a to, že to všechno stalo tak rychle, mi přišlo nevěrohodné.“ Veronika

„Nesympatická hrdinka plná nenávisti, nulová psychologie, závěr tak urychlený, jakoby i autorka měla předepsaný počet slov, které může na knihu použít. Toto opravdu nebyl můj šálek čaje.“ Petra


Moc nás těší, že nám necháváte vaše upřímné názory na knihy, které v klubu čteme! Vox si ovšem samozřejmě vysloužil i pozitivní hodnocení:

Čtěte také  Takové maličkosti: Svíravé napětí mezi řádky

„Tak jsem právě Vox dočetla. Za jeden den. Nemohla jsem vůbec přestat. Děkuji za skvělý výběr knihy na tento měsíc.“ Lucie

„U první půlky knihy jsem docela nadávala, ne na styl jakým je napsaná, ale na ten systém, ve kterém ženy musí žít. Byla čtivá a neustále mě to nutilo číst dál a dál. Závěr byl trochu uspěchanější, ale to knize na kvalitě vůbec neubírá. Velmi čtivé a zajímavé téma.“ Sabina

„Tak jsem taky dočetla. Překvapivě mě neurazil celkem rychlý konec a celkově jsem se od knihy během čtení nemohla odtrhnout. Hlavní hrdinka mi přišla dobře vymyšlená, myslím, že já bych se na jejím místě chovala dost podobně.“ Veronika


Co se na Voxu nejvíc líbilo mně? Že je o slovech a o hlasu. Lingvistka, které sebrali hlas, v hlavní roli – to je podle mě skvělý nápad, ze kterého ale zároveň mrazí. Bavilo mě, že je to kniha o tom, že ženy znovu musí najít svůj hlas, bavila mě ta metafora k dnešní době, vychutnávala jsem si, jak se drama dobře rozehrálo hned v úvodu a dokonce mi ani nevadilo, že čtenáře Dalcherová tahá za nos a v rozuzlení zápletky pochopíte, že některé věci byly úplně jinak, než jste se domnívali. Na druhou stranu se mi zdálo, že autorka mohla škrábnout víc do hloubky, vykašlat se na akční závěr a radši se pustit cestou otevřeného konce, ve kterém nebude všechno tak polopaticky vysvětlené.

V říjnu jsme si navíc vyzkoušeli úplně novou soutěž právě s Voxem! Abyste si o něm mohli povídat i offline s knihomoly / knihomolkami ve svém okolí, rozhodli jsme se, že vybereme 5 z vás, kteří si u nás v říjnu Vox pořídili a obdarujeme je ještě jednou Vox knihou navrch. Tu pak mohou darovat nějakému čtenáři nebo čtenářce ve svém okolí, aby hned měli po ruce člověka, se kterým si budou moct o Voxu popovídat a svůj vlastní výtisk mít přitom pořád bezpečně uložený ve své knihovně 😊 Kdo tedy získal další Vox? Níže najdete uvedené e-mailové adresy výherců, ke kterým už přiletěla zpráva od nás:

Čtěte také  Březnové novinky: Celosvětový bestseller, provokativní data a nesmrtelnost

ba******ob@seznam.cz

v****s****a@gmail.com

k******a.s****i@seznam.cz

g*****a@post.cz

j***a.p****a@icloud.com