blog

Proč byste si měli přečíst knihu Letní světlo, a pak přijde noc

Rozhodli jsme se, že si ve Čtenářském klubu našeho knihkupectví v srpnu přečteme knížku, která už jednou v České republice vyšla, konkrétně v roce 2009. V malém nákladu se kniha vyprodala a tím by mohl její příběh skončit. Nakladatelství Dybbuk se ji ale naštěstí rozhodlo vydat v letošním roce znovu v původním překladu Heleny Kadečkové.

S půvabnou grafickou úpravou vypadá kniha s poetickým názvem okamžitě přitažlivěji. Příběh Letní světlo, a pak přijde noc od bývalého islandského knihovníka Jóna Kalmana Stefánssona, který si jistou popularitu získal spíš v sousedním Slovensku než mezi českými čtenáři, se odehrává právě na Islandu – konkrétně v jedné z malých, zapadlých vesnic, ve kterých se zdánlivě nic neděje.

Než se stal knihovníkem, živil se Stefánsson třeba jako zedník nebo jako policista. Později ale studoval literaturu (kterou pak také vyučoval) a až do roku 2000 řídil městskou knihovnu v Mosfellsbæru u Reykjavíku. Po úspěchu svých prvních knih zůstal na volné noze – kromě Letního světla má na kontě třeba romány Lidské srdce nebo Ráj a peklo. Na Slovensku jsou kromě toho oblíbené i knihy Príbeh o Áste nebo Ryby nemajú nohy.

Stefánsson v Letním světle popisuje osudy tamních obyvatel; jejich světlé a (zejména) stinné stránky, rozebírá jejich rozervané duše a z drobných, všednodenních záležitostí se mu leckdy daří tvořit velkolepé, srdcervoucí situace. Čtenáři a čtenářky tak postupně zjišťují, že pod neprostupnou a na první pohled možná chladnou slupkou islandských vesničanů to doslova vře; jsou plní emocí, svárlivých půtek a vášně. Ať už jde o nevěru nebo o starousedlíka, který na stará kolena propadl hvězdné obloze a latině, každý jeden příběh v sobě nese jakousi pradávnou, odvěkou moudrost.

,,Dopisy, které si posíláme e-mailem, se za několik málo dní změní v nic a to pomyšlení, ten pocit nás hryže, připadá nám, že jsme přetrhli vlákno, vede k nám a nepokračuje dál, vytváříme prázdno, které nebude nikdy zaplněno. Chceme ukázat důvěru především vlastní době, a ne nějaké pomyslné budoucnosti, ale přesto v nás hryže svědomí, jako bychom páchali zločin, ostatně pěstovat si černé svědomí nám jde výborně. Máme černé svědomí z toho, že dost nečteme, že málo mluvíme s přáteli, trávíme příliš málo času se svými dětmi, se starými lidmi. Jsme v nepřetržitém pohybu, místo toho abychom si sedli a poslouchali, jak prší, vypili si v klidu šálek kávy, zahřáli ňadra. Nepíšeme nikdy dopisy.

Letní světlo vypráví neznámý vypravěč, takové kolektivní nevědomí celé vesnice, a vypráví jej tak libozvučně, že si v knize budete chtít podtrhnout každou druhou větu. Podobně jako třeba Julian Barnes má i Jón Kalman Stefánsson dar popsat emoce a situace, o kterých jste se možná domnívali, že jsou zkrátka nepopsatelné – on je umí velmi dobře zachytit a vložit do slov a na papír.

Čtěte také  Čtenářský klub: Vypravte se v lednu na Aljašku

Právě proto jsem si přála, aby tahle kniha získala ždibec víc pozornosti – vsadím se, že jakmile spatříte obálku a přečtete si anotaci, hned si vás trochu omotá kolem prstu, ale domnívám se, že po několika prvních stránkách budete lapeni. Ne kvůli příběhu, který nenabízí nic světoborného, ale kvůli způsobu, jakým je zachycen – hra se slovy od Stefánssona je vytříbený literární zážitek, který vás bude bavit od začátku až do konce. A možná kvůli němu porušíte nepsané pravidlo, že do knih by se nemělo psát, protože tohle si skutečně budete chtít podtrhnout.

Jsem moc ráda, že se objevila ve Čtenářském klubu a s napětím čekám na první reakce. Určitě to není kniha pro každého; mám ale pocit, že každý se v ní najde. A že ti, kteří jí dají šanci, se do slov a vět a odstavců potopí, nechají si zlomit srdce a zjistí, že Stefánsson je islandský čaroděj.

Jana Benešová

Content creator

Janka v Martinusu píše a fotí na sociální sítě, dává do kupy newslettery a blog. Nejčastěji ji najdete schovanou v nějaké kavárně a všechny kolem sebe v jednom kuse nutí, aby si přečetli Malý život a neapolskou tetralogii.

Příspěvky autora