blog

Všichni by si měli přečíst knihu Takový prima věk

Dnešní knižní tip se bude týkat knihy, kterou si v září přečteme v našem Čtenářském klubu – dopodrobna rozebereme knihu Takový prima věk od Kiley Reid a dáme vám vědět, proč byste si ji měli přečíst i vy.

Kiley Reid žije v Los Angeles a hned její debutový román se objevil v long listu na Booker Prize v roce 2020 – dá se tedy říct, že splněný sen každého spisovatele či spisovatelky! Ze zahraničí se valily pozitivní recenze na knihu Takový prima věk, která je sarkasticky vtipná, upřímná, autentická a aktuální a my se jí nemohli dočkat.

Po přečtení knihy – ne, počkejte, po zhltnutí knihy – nutno říct, že souzníme s každou pochvalnou recenzí. Aby se na knižním trhu objevil společenský román, nikoliv žánrovka, kterému se podaří výborně zachytit jeden vážný problém ve společnosti a navíc se k němu postavit bez zesměšňování a zlehčování, ale zároveň vtipně a svěže a sarkasticky, to se hned tak nevidí. Tím problémem, který pálí už nějakou dobu zejména americký kontinent, je – jak si asi správně tipnete – rasismus.

První scéna, která udává tón celého příběhu, scéna ze supermarketu, kam dvacátnice Emira vezme děvčátko Briar, kterou příležitostně hlídá, je velmi jednoznačná – sekuriťák nabyde podezření, že Emira mohla dítě ukradnout zjevně proto, že má jinou barvu kůže než malá holčička. Díky téhle situaci se pak v příběhu odvíjí spousta drobných nuancí, které jsou leckdy sotva zaznamenatelné, drobných poznámek, dobře míněných reakcí, omylem učiněných přeřeků – a dalších trapností, kterých se Briařina matka dopouští v náhlém záchvatu snahy dokázat své chůvě, že je skvělý člověk. Předsudky v sobě ale máme leckdy zakořeněné hlouběji, než se domníváme.

Důležité čtení i generační výpověď

Proto je to tak dobrý příběh. Nenabízí totiž klasické rozlišení na dobré a zlé lidi, jen zkrátka ukazuje, že bez zkušenosti nemůžete soudit. Nebo taky jak důležité jsou empatie a komunikace. Pochopitelně vás taky postrčí k přečtení knihy So You Want To Talk About Race nebo Why I’m No Longer Talking to White People About Race. Doufejme, že se jich jednou dočkáme i v češtině.

Čtěte také  Proč teď žijeme v příběhu Addie LaRue

Kromě toho by se taky dalo klidně říct, že je Takový prima věk takovou variací na knihy od Sally Rooney, které jsou skvělou generační výpovědí. Podobně je tomu i u románu od Kiley Reid, která výborně zachycuje život Emiry, jejích kamarádek a spolubydlících, život, ve kterém se tak trochu potácíte, ale v některých okamžicích si ho nesmírně užíváte. Připomíná, že je úplně běžné a normální hledat se a neznat samu sebe ve dvaceti, v pětadvaceti, v sedmadvaceti a tak trochu uklidňuje ty, kteří se taky ještě hledají.

Je to štěstí, když se jednou za čas v dobré knize potká všechno – skvělý narativ, ostentativně ironický humor, důležité společenské téma a čtivost, kterou nemůžeme vynechat, protože fakt, že když tuhle knihu otevřete, nebudete ji moci zavřít, dokud ji zas nedočtete, je poměrně důležitý. Nechte si ji na víkend, nebo si uprostřed týdne vezměte dovolenou – a čtěte. Bude to parádní zážitek a byla by škoda se o něj ochudit.

V září jí navíc docela určitě nebudete číst sami – Takový prima věk je totiž knihou měsíce září v našem Čtenářském klubu. Můžete si ji tedy během tohoto měsíce pořídit v našem knihkupectví s poštovným zdarma. Stačí do objednávky zadat kód CTENARSKYKLUB8 😉 Kromě toho doporučujeme po dočtení výlet do naší facebookové skupiny, kde se můžete podělit o čerstvé dojmy z knihy s dalšími čtenáři a čtenářkami, kteří knihu taky zrovna hltají.

Jana Benešová

Content creator

Janka v Martinusu píše a fotí na sociální sítě, dává do kupy newslettery a blog. Nejčastěji ji najdete schovanou v nějaké kavárně a všechny kolem sebe v jednom kuse nutí, aby si přečetli Malý život a neapolskou tetralogii.

Příspěvky autora