Životice: Dokumentární dílo, kterému nechybí autentičnost

Toto dokumentární dílo nám představuje jednu z mnoha tragédií druhé světové války, kdy v Životicích přišlo násilím o život 36 místních mužů, a to nejen ze Životic, ale i z okolních vesnic. Příběh byl dlouho tabuizován, přestože se dotýkal mnoha zdejších rodin.

Na příběh Životic narazila Karin Lednická při psaní Šikmého kostela a zaujal ji natolik, že se rozhodla ho vnést mezi lidi, aby neupadl v zapomnění. Kdo čeká ucelený beletristický příběh, může být zpočátku zaskočen. Kniha je totiž spíše řazena do literatury faktu, kdy autorka mapuje podrobně celou událost. Kapitoly s popisem celé tragédie prolínají přepisy vzpomínek pamětníků z rodin přímých aktérů události. Části vzpomínek tak pomáhají čtenáři se lépe orientovat a zároveň porozumět kontextu.

Mravenčí práce

Precizně odvedená mravenčí práce autorky je zřejmá na každé stránce. Propojení jednotlivých dílčích kroků vedoucích k samotnému dramatickému vyústění, je zcela jistě výsledkem mnoha desítek hodin rozhovorů, pátrání a spojování malých střípků vzpomínek.

Nebude se vám to číst snadno. Ne na pozadí tíživých událostí minulých ani dnešních dnů. Karin Lednická však dokázala formou knihy zaujmout čtenáře, aby u příběhu zůstal a třebaže je zde mnoho jmen a faktů, dostane srozumitelně naservírovaný průběh skutečné události. Obrazová příloha už jen pouze podtrhává autentičnost, dokládá pečlivost autorky a o něco více nám vrývá příběh pod kůži. Najednou jsou to totiž opravdoví lidé, opravdová místa, ne pouze příběh z knihy nebo fakta z učebnice dějepisu.

Kniha není jen o jednom příběhu, je o odrazu doby a jejím vlivu na chování a smýšlení obyčejných lidí. Lidí, kteří se mnohdy snažili jen přežít. Karin Lednická si přeje, aby tato událost neupadla v zapomnění. Díky této knize a jejímu preciznímu zpracování k tomu myslím nedojde, neboť zaujme čtenáře různých věkových kategorií. A to si určitě zaslouží.