blog

Detektivka z prostředí, které dobře znáte

Se severskými thrillery a detektivkami se v posledních letech roztrhl pytel. Co se ale pro jednou zkusit zaplout do českých vod? Mladá spisovatelka Kristýna Trpková přichází se svou další knihou Vesnice, druhým dílem v plánované trilogii.

V malé vesnici na Pardubicku bylo objeveno tělo chlapce. Vyšetřovatelka Laura Linhartová a její parťák Adam Beneš tak stojí před dalším vyšetřováním, které otevírá nejednu starou ránu. Z vyšetřování vyjde najevo, že nález těla má spojitost se zmizením třech chlapců před několika lety. Podaří se Linhartové a Benešovi přijít na kloub nevyřešeným případům, na kterých ztroskotali i jejich starší a zkušenější kolegové?

Známé prostředí? Sázka na jistotu.

Vesnice je součástí trilogie o vyšetřovatelské dvojici Linhartová – Beneš. Jedná se o samostatný příběh, a co se týče hlavní dějové linky, nijak nenavazuje na předchozí díl Stvůra. Ten i přesto doporučím k přečtení, abyste pochopili pozadí vztahu mezi hlavními vyšetřovateli. Navíc, kdo zasadí příběh o rozřezané dívce do vesnice, ze které pochází? Já teda nemůžu usnout, ani když se dívám na Netlixu na příběhy odehrávající se tisíce kilometrů daleko.

Každopádně zasazení děje do českého prostředí, do míst, která si reálně dokážeme představit nebo kde jsme dokonce byli, je neskutečným plusem při posílení autenticity knihy. Jasně, každý si dokážeme představit, jak to vypadá v Norsku a že tam je zima. Ale když je místo děje vzdálené třeba jen hodinu autem od vás, to už je jiné kafe. I proto mám knihy z českého prostředí ráda, působí velmi věrohodně.

Linhartová a Beneš jsou klasickou dvojicí – oheň a voda. Naprosto rozdílné povahy, jejich společná minulost a z toho vyplývající neshody a trapné chvilky. Tak tuhle jejich osobní linku zbožňuju, o to víc mi láme srdce závěr Vesnice. Ale to předbíhám… Na své si tak přijdou i ti, kteří mají rádi propojení hlavní detektivní linky s linkou tak trochu romantickou. Autorka jde v tomto díle rozhodně více do hloubky samotných postav.

Čtěte také  Bílá Voda: Výjimečný literární zážitek z 50. let

Spokojení budou i fanoušci B. A. Paris

Hodně mě bavilo, jak autorka pracuje s napětím. Lehce naznačí, že se něco bude dít. Pak vás nechá vyčkávat, protahuje chvíli finálního odhalení. Vy si mezitím okoušete všechny nehty, tak trošku tušíte a nenápadně nakukujete o několik odstavců dál, jestli máte pravdu. Tím mi rozhodně připomínala třeba Terapii od B. A. Paris nebo knihy od Shari Lapeny.

Pokud jste četli Stvůru, pak vám jistě neunikne tak trochu stejný vzorec v postavení hlavního děje a jeho vyústění. Záměrně nechci prozrazovat více, ale při čtení to určitě poznáte. Autorka zkrátka, možná i nevědomky, drží podobnou linku a směr plot twistů. Nutno ale dodat, že jsem si této podobnosti všimla až po do čtení. Příběh Vesnice mě tak strhl, že jsem si toho ani nevšimla a opravdu do poslední chvíle netušila, kdo za tím vším stojí.

Přiznávám, že závěr byl poněkud křečovitý a možná zbytečně uspěchaný. Já osobně bych preferovala jít trošku víc do detailu. Rozhodně ale nejde upřít, že Kristýna Trpková, které není ani třicet let a knihy píše, když její tři děti spí (!!!), napsala velmi čtivou a uvěřitelnou detektivku. Pustíte se do čtení taky?

Nikola Košnářová

Knihomolka milující kafe, jejímž guilty pleasure je Lenka Lanczová. Externí recenzentka knižních novinek na martinusáckém blogu.

Příspěvky autora