6 knih, které byly zakázané, ale dnes patří mezi největší klasiky
Knihy mají moc vzdělávat, inspirovat a budovat empatii. I takové knihy ale byly dřív z nejrůznějších důvodů zakazovány pro svůj (na danou dobu) kontroverzní obsah. Jaké to jsou a proč jim jejich doba nepřála?
Dali jsme pro vás dohromady 6 knížek, které se staly nesmrtelnou klasikou a vsadíme se, že je znáte nebo je dokonce máte ve své knihovně. Jsou běžně dostupné a každý čtenář či čtenářka si je může přečíst, ale ne vždycky a ne všude tomu tak bylo. Všechny tyhle klasiky byly v době svého vydání zakazované pro svou kontroverznost – pojďte se mrknout na to, které to jsou a dejte nám vědět, zda už je máte přečtené!
Kdo chytá v žitě | J.D. Salinger
Tenhle klasický americký román o dospívání byl v několika školách a knihovnách zakazovaný kvůli tomu, že zobrazuje revoluci dospívajících, kvůli tématu sexuality a také kvůli vulgarismům, které v příběhu najdete. Všechny tyhle důvody se ale brzy vypařily a kniha Kdo chytá v žitě se záhy stala jedním z nejčtenějších a nejuznávanějších románů 20. století.
Jako zabít ptáčka | Harper Lee
Tklivý příběh odehrávající se ve 30. letech 20. století se zabývá rasovou nerovností a předsudky, které přebývaly v hojné míře mezi obyvateli amerického jihu. V několika školách byla kniha po vydání v roce 1960 zakázaná, protože nebyla podporována otevřená diskuse o rasismu. To je dnes ale naštěstí už úplně jinak a Jako zabít ptáčka má naopak zcela zásadní místo ve školních osnovách a je považováno za klasiku americké literatury.
1984 | George Orwell
Tahle kniha tu samozřejmě nemohla chybět! Nejslavnější dystopický román byl v několika zemích zakázán kvůli kritice totalitních režimů a varování před nebezpečím vládního dohledu a kontroly. Nadčasovost příběhu způsobila, že i dnes je 1984 ve světle probíhajících debat o soukromí aktuálním čtením.
Hrozny hněvu | John Steinbeck
Román, který popisuje (nejen) Velkou hospodářskou krizi, byl v několika amerických státech zakazován kvůli zobrazování chudoby a také kvůli kritice amerického kapitalismu. Navzdory své tehdejší “kontroverznosti” se ale Hrozny hněvu, příběh obsahující i víru v lidskost a naději na lepší zítřky, postupně staly naprostou klasickou americké literatury a doporučujeme je i nyní k přečtení.
Lolita | Vladimir Nabokov
Ani naprosto originální jazyková bravurnost nepomohla Lolitě ke slávě hned od jejího vydání v roce 1955 všude po světě. Pro několik zemí byl příběh, který líčí posedlost muže středního věku mladou dívkou, naprosté tabu a důvod k zákazu prodeje. Nabokov Lolitu sice dopsal už v roce 1953, další dva roky mu ale trvalo, než vůbec nějaké nakladatelství přesvědčil, aby kniha mohla vyjít. To se mu povedlo až u francouzského nakladatelství Olympia Press, byť právě Francie byla jednou ze zemí, která Lolitu později na dva roky též zakázala.
Barva nachu | Alice Walker
A na závěr ještě jeden zakázaný příběh: román, který se zabývá otázkami rasy, pohlaví a sexuality. V několika školách jej zakázali, protože – podobně jako v případě Jako zabít ptáčka – kniha podporovala diskusi o sexualitě a o násilí na ženách. Navzdory této kontroverzní minulosti je ovšem dnes Barva nachu stejně jako předchozí zmíněné knihy považovaná za klasiku afroamerické literatury a je stále hojně čtena a studována.
Těchto šest knížek dokazuje, jakou sílu má literatura, která zpochybňuje status quo a vyvolává důležité diskuse o obtížných tématech. Nezapomínejme, že je důležité připomínat si takové knihy, které dnes – naštěstí – můžeme číst, jak se nám zlíbí.
