Víra, naděje a masakr: Přímo do srdce Nicka Cavea a všech čtenářů téhle knihy
Ke knihám celebrit bývám skeptická, stejně jako ke knihám, které jsou přepisy rozhovorů. Nick Cave je pro mě ale dostatečně zajímavá osobnost na to, abych jeho novou knihu zkusila. A nelitovala jsem ani stranu!
Kniha Víra, naděje a masakr je tvořena z telefonických rozhovorů, které s Nickem Caveem vedl muzikant a publicista Seán O’Hagan během pandemie covidu – proto probíhaly výhradně po telefonu. Pandemie byla i prvopočátkem jejich hovorů, Seán se Nicka ptal, jak to na něj působí, zajímalo ho, jak se tato nová situace promítá do jeho procesu tvoření, do jeho hudby a dalšího umění, ale i do jeho každodennosti.
Bylo nesmírně obohacující nahlédnout do tvořivého procesu jednoho z mých oblíbených hudebníků. Oba muži mají k hudbě očividně tak nádherný, čistý vztah, jaký málokdo cítí k čemukoli a ke komukoli. Nick Cave je schopen vysvětlit, co stojí za jeho písněmi, co při nich cítil, aniž by podsouval posluchači, co by v písni měl vidět a co při ní cítit.
Ještě hodnotnější pro mě ale byly pasáže z jeho každodennosti, z jeho soukromí, dá se říct. S lidskostí a přemýšlivostí sobě vlastní popisuje jak minulost, třeba i tu drogovou, tak bolavou přítomnost, během krátké doby přišel o syna i o matku. Mluví o vyrovnávání se se ztrátou, se kterou se vyrovnat nedá, s přijetím ztráty, která jeho i jeho ženu paralyzovala dlouhou dobu. Mluví o víře, o svém pojetí náboženství i důležitosti náboženství pro jeho texty. A každou myšlenku, i tu nejtemnější, u něj prosvětluje naděje a neuvěřitelná láska k lidem.
Rozhovory perfektně fungují díky bravurně kladeným a citlivým otázkám Seána O’Hagana, který dokázal vést rozhovory tak, aby se zpěvák otevřel, ale přitom se vším respektem k jemu samému a k jeho rodině. Výsledkem proto není bulvární kniha, ale citlivá výpověď o životě muže, který není terapeut ani jiný odborník na to, aby pomáhal lidem (jeho slova), přesto to ale svými způsoby dělá.
Knížka Víra, naděje a masakr se z těchto a mnoha dalších důvodů, které v ní můžete najít, stala první knihou Čtenářského klubu v roce 2024 a skromně tvrdím, že jsme nemohli vybrat lépe. Je tématy hutná, těžká a mnohdy bolavá, ale čte se úplně sama a mnohdy jsem se u ní zasmála.
Dali jsme dohromady také tématický playlist, který doufáme, že přinese ještě větší požitek ze čtení. Ať už hudbu rádi posloucháte přímo při čtení, nebo později při rozjímání nad knihou. (Ano, poslouchám ho i při psaní tohohle článku.)
