Šťastně až na věky: Autentická sonda do vztahových modelů 21. století
Přemýšlíte někdy nad tím, jak funguje #polyamorie nebo třeba #otevrenyvztah v praxi? Baví vás sledovat novodobé vztahové modely? Pak jste možná zaznamenali loňskou premiéru časosběrného snímku režisérky Jany Počtové s názvem Šťastně až navěky, který je pozoruhodnou sondou do vztahových trendů 21. století. Ale ať už jste se na film do kina vypravili nebo ne, doporučuju sáhnout (i) po stejnojmenné knížce. Opravdu – obojí stojí za to!
Projekt Šťastně až na věky sleduje skutečné příběhy lidí v pěti vztahových situacích: je tu žena zběhlá v prostředí seznamek, věčná milenka, příklad polyamorie, otevřeného vztahu i striktně monogamního partnerství. Režisérka přitom účastníky těchto modelů v průběhu čtyř let soustavně zpovídá. Ptá se na jejich hodnoty, pocity, na vztahový vývoj… a nechává diváky / čtenáře, aby si udělali obrázek sami.
Tady bych měla poznamenat, že z textu občas probublávají na povrch interpretace autorů. Ne, že by knížka obsahovala explicitní soudy, to se nedá říct. Jen zkrátka tu a tam narazíte na pasáž, ve které je už sám popis chtě nechtě nositelem konkrétního výkladu. To je mimochodem jeden ze základních rozdílů mezi knižní a filmovou verzí – film nabízí otevřenější prostor k vlastnímu úsudku. Ale i knížka má své přednosti. Je přehlednější, hlubší, podrobnější a najdete v ní i to, co se na plátno nevešlo – včetně událostí, které následovaly po dotočení dokumentu. A že jsou to překvapivé zvraty!
Příběhy se navíc skvěle čtou, takže je „slupnete“ za jedno odpoledne. Už jenom díky příjemnému členění a kratinkým podkapitolkám. Je to takový ten efekt jednohubek – vždycky máte pocit, že „ještě jeden kousek zvládnete“ a najednou dočítáte poslední stránku.
Spoluautoři Michal Beck a Jana Počtová každopádně odvedli výbornou práci. Jejich společné dílko nabízí řadu podnětů k zamyšlení, otevírá obzory a nové myšlenky. Jen je důležité mít na vědomí, že se nám před očima sice rozevírají příklady konkrétních vztahových modelů, ale zároveň to nejsou „prototypické“ příklady. Ani monogamní manželství tady ostatně nepředstavuje přímo „ukázkový“ pár – Kristýna s Mirkem se podle všeho vzali spíše z rozumu, než že by mezi nimi existovalo nějaké hlubší souznění. A to podle mě taky není až tak obvyklé. Nebo jo…?
Pokud vás tedy témata kolem lásky zajímají, nebo máte prostě jen slabost pro časosběrné snímky – tohle je tím pravým čtením pro vás. A jestli je lepší kniha, nebo film? Za mě je super obojí. Nebo ještě lépe – KOMBINACE obojího!
