Osudová romance z padesátých let

Občas vás na knihu naláká nadšená kamarádka, občas trailer v kině. To druhé se stalo právě mě, viděla jsem trailer na film Carol a už jen díky němu se zamilovala do příběhu, který vypráví o zakázané lásce prostřednictvím 16mm kamery, aby atmosféra padesátých let byla dokonalá. Okamžitě jsem si opatřila stejnojmennou knihu od Patricie Highsmith.

Tereza pracuje v newyorském obchodním domě v hračkářství. Před Vánoci se tam náhodou seznámí s Carol – aristokratickou bohatou kráskou, která právě prochází rozvodem. Obě ženy to k sobě nepopiratelně táhne a autorka mezi nimi velmi pozvolna rozvíjí osudovou romanci, která nejenže byla v padesátých letech nevhodná, ale dokonce stále považována za zločin. Tereza a Carol se rozhodnou utéct před svými známými, před Caroliným manželem a potenciálním Tereziným snoubencem a vyrazí na nespoutanou cestu po amerických levných hotýlcích. Carolinin manžel si ovšem najme soukromého detektiva, aby usvědčil svou ex z neakceptovatelného vztahu se ženou a mohl tak u soudu získat jejich dceru do své péče. Carol tedy musí volit mezi (pravděpodobně) životní láskou a svým dítětem.

Patricia Highsmith napsala knihu pod pseudonymem, aby ji nikdo nezařadil do kategorie „autorky lesbických knih“. Být spisovatelkou, tak bych se toho nebála vzhledem k tomu, že už předtím napsala knihu Cizinci ve vlaku, což je kriminálka, podle které natočil film Alfred Hitchcock. Inspirací k ústřední postavě byla autorčina přítelkyně Virginia Kent Catherwood, podobně jako Carol elegantní dáma z vyšší společnosti. Ačkoliv román nepojednává o ničem extrémně šokujícím nebo originálním, díky době, ve které se odehrává a stylu psaní je to něco naprosto neotřelého a nového.

Autorka vypráví příběh velmi pomalu (skoro se mi chce napsat líně) v er-formě. Stejně vám připadá, že vše sledujete pouze z pohledu Terezy a Carol je i pro vás něco tajemného a nedostižného, tak trochu fata morgana, jejíž podstata vám stále uniká. Tím, jak je kniha napsaná, se vymyká všemu, co jsem zatím četla a dokonale zprostředkovává atmosféru 50. let minulého století – tu 16mm kameru vůbec nepotřebujete. Pokud máte pro toto období podobně jako já slabost, nebudete zklamaní. New York, zima, útulné bary, zaprášená divadla, laciné hotely, oprýskané kufříky, lahodné koktejly. Všechno to tam je. Když Carol popíjela v hotelovém baru Oxford Time, s nadšením jsem si uvědomila, že jsem jednou v Praze ten koktejl taky ochutnala a hrozně mě mrzelo, že v té době jsem tu knihu ještě neznala; nedokážu si představit pro čtení téhle knihy lepší dekoraci, než vysokou barovou židličku a opodál pohozené černé rukavičky. S Patricií Highsmith vám nedělá sebemenší potíž přenést se o pár desítek let zpátky.

Těm, mezi jejichž srdcovky patří akční příběhy plné briskních dialogů, může Carol připadat poněkud nudná a zdlouhavá. Těm, kteří si rádi vychutnají dobrý příběh ovšem nikoliv. V tomhle případě by byl hřích říkat, že se kniha vleče. Vychutnejte si ji, užijte si ji. Nejde o to zhltnout ji na jeden zátah, ale vnímat vše, co je mezi řádky, za každým gestem, nenápadným pohledem, letmým dotekem prstů. Je to kniha o lásce, ačkoliv se dojemných milostných vzdechů a vyznání nedočkáte. Je to kniha plná bolesti a ztrát, přestože na první pohled není dojemná. Je to kniha dramatická a napínavá, i když máte pocit, že je pomalá. Na závěr vás navíc čeká naprosto nečekaný zvrat, ovšem popsaný jen tak mimochodem, jako by nic.

Je to kniha mnoha tváří, naprosto precizně vycizelovaná do syrového psychologického románu, ve kterém gesta říkají víc než slova. Ačkoliv jej sledujeme z pohledu Terezy, té zvláštní a přitom obyčejné šedé myšky, do které se dokáže vcítit každá dvacítka, stejně víte, že nejdůležitější je tu Carol, krásná, elegantní, výjimečná, osudová žena. Každá holka si připadá jako Tereza a každá holka by se jednou chtěla stát Carol. Opravdu doufám, že tahle kniha si najde své příznivce a na českém knižním trhu nezapadne, protože by to byla věčná škoda. Knihy od kterých se zaboha nedokážu odtrhnout a čtu je i při čištění zubů jsou nepochybně super, ale taky na ně dříve zapomenete. Tohle je příběh, ve kterém budete žít ještě dlouho po jeho dočtení a setsakramentsky se vám po něm bude stýskat.