Komiks, u kterého se bude rozplývat i ten největší cynik

Na dnešní recenzi jsem si vybrala úkol vskutku nelehký – představit vám komiks Slaďák a nerozplynout se při tom v rozjímání o tom, jak strašně boží tahle kniha je. Je to nevděčný úkol, protože každý, kdo už měl se Slaďákem tu čest, ví, že je to ta nejrozkošnější kniha všech dob.

Jméno Philippy Rice, autorky komiksu, se skloňuje především ve spojení s Lukem Pearsonem a není divu. Pearsona a jeho Hildu už u nás není třeba dlouze představovat, navíc Pearson právě hraje jednu z hlavních rolí ve Slaďáku. Na Hildu, pokud budete číst pozorně, tu možná dokonce najdete odkazy. I přesto mi přijde škoda, že jméno Philippa Rice v posledních týdnech slyším pouze s přídomkem „ta přítelkyně Luka Pearsona“, protože Rice má kromě Slaďáku na kontě dalších sedm komiksových knih, z nichž třeba Recyclost nebo futuristická romance Looking Out mají rozhodně čtenářům co sdělit a jejich přesah je obdivuhodný. Kromě toho je Philippa Rice nadaná ilustrátorka a autorka spousty svěžích a zábavných stripů, které se toulají internetem.

Teď už ale ke Slaďáku. Nakladatelství Paseka jej vydalo příležitostně těsně před Valentýnem a nedovedu si představit lepší romantický dárek pro knihomola či knihomolku, než je právě tahle roztomilá lovestory. V jednoduchých obrázcích v červené, černé a bílé poskytuje Philippa Rice náhled do svého vlastního vztahu – a zároveň do vztahu milionu dalších lidí. Protože ony se od sebe zas tolik neliší. Základní poselství je jasné: opravdovou lásku nemusí provázet obří gesta jak z Romea a Julie. Ba dokonce naopak, opravdová láska se skládá z malých a milých okamžiků. Jsou to třeba zamilované esemesky, společné čtení a sledování filmů, objednávání pizzy a procházky v parku.

Všechny tyhle na první pohled konvenční a obyčejné události autorka popisuje zejména v ilustracích tak něžně, dojemně a humorně, že pokud už jste v páru, tak nejenže se samozřejmě v drtivé většině všech situací poznáte, ale začnete si jich možná mnohem více vážit. A pokud v páru nejste, rozhodně po těchhle všedních maličkostech začnete toužit. Vsadím se, že i toho největšího cynika tahle kniha přiměje věřit v lásku. Na to, že se jedná o útlou knihu v níž obrázky rozhodně převažují nad bublinami s textem, řekla bych, že je to poměrně úctyhodný výkon.

Nezbývá než doufat, že se od Paseky dočkáme i překladu pokračování s názvem Our Soppy Love Story, která vyšlo před měsícem. Romantiky není nikdy dost a zvlášť když je pojatá s velkou dávkou roztomilosti (která se – pozor – nikdy ani letmo nedotkne zbytečné kýčovitosti) a stejně velkou dávkou humoru. Přidejte si k tomu rozkošné ilustrace a fakt, že oba dva hlavní hrdinové jsou trochu nerdové a trochu knihomolové a vyjde vám z toho kniha, bez které by váš svět byl zbytečně o kousek šedivější.