Špionka, které nevěříte
Kniha Zlín vydává román Simona Mawera Dívka, která spadla z nebe
S dívkami se roztrhl pytel. Hrají si s ohněm, kopou do vosího hnízda a, ano, padají z nebe. V novém románu britského autora Simona Mawera Dívka, která spadla z nebe nelze tuto intertextualitu nevidět. Je otázkou, zda název knihy má korespondovat s předchozími Larssonovými detektivkami, nebo to byl čistý marketingový kalkul.
Simon Mawer je českým čtenářům známý díky svým předchozím prózám: Skleněný pokoj (pojednával o brněnské vile Tugendhat a fiktivní rodině v ní žijící) a Mendelův trpaslík (zde se spisovatel zabýval genetikou opět s odkazem na Brno, bydliště slavného vědce). Od Dívky, která spadla z nebe bychom očekávali další moravské téma. Mawer však přesupí jinam: Anglie a Francie během druhé světové války. A narozdíl od švédských detektivních příběhů čtenáři naservíruje příběh mladé dívky, která se chce účastnit velkých dějin.
Hlavní hrdinka Marian není však Pipi Dlouhou punčochou jako Lisbeth Salanderová, Británie má jiné dětské knížky. Marian občas operující pod falešnou identitou Alice je Alenkou v říši divů. Mawer Carrolla místy parafrázuje a čtenář čeká, kdy Marian vypije skleničku pokušitelku. Lákadlem však není lahvička s nápisem Vypij mě, ale láska. Marian se během dospívání zamiluje do kamaráda svého bratra, fyzika Clémenta. Přijde válka, on ve Francii, ona v Anglii. Protože je napůl Francouzka, je vyzvána, aby se účastnila výsadku na francouzské území, pracovala tam pro britské speciální jednotky a jako závdavek přivezla Clémenta do Anglie.
Dívka, která spadla z nebe, je považována za „opravdový ženský román“. Mawer se rozhodl vcítit do ženské hrdinky, zřejmě ve snaze navázat na tradici Jane Austenové. Marian je naivní, touží po lásce, touží po dobrodružství a také věří v lidi.
Detaily, kterým se autor věnuje, jsou vypracovány s největší přesností. Není však dobré, když chce ženu popsat muž: Marian je nedůvěryhodná – ač je jisté, že britské špionky operovaly na území okupované Francie, Marian působí trochu jako zjevení. Všem věří, všechny ochrání, trochu jako James Bond. Můžeme mluvit dokonce o špionážním thrilleru. Ani samotné téma není nové, zabýval se jím již Sebastian Faulks v Charlotte Gray (2002 zfilmováno, hlavní roli špionky ztvárnila Kate Blanchettová) a William Boyd ve Věčném neklidu.
Ačkoli Skleněný pokoj patřil mezi bestsellery, byl textem povrchním, Dívka, která spadla z nebe, je ještě povrchnější. Naivní, nekomplikovaný příběh o lásce a zradě. Nelze však neříct jedno: knihu není třeba číst zevrubně, nic není enormně překvapivé. Jak začne, tak skončí – jako by Mawer najednou řekl: „Dost, již netřeba psát.“ Jako kdyby čekal na další Dívku, která…
Dívka, která spadla z nebe
Mawer Simon · Vydavatelství: Kniha Zlín, 2012
Marian Sutro je napůl Angličanka, napůl Francouzka. Ve třetím roce druhé světové války ji mimo jiné právě pro její perfektní znalost francouzštiny naverbuje francouzská sekce britských zvláštních jednotek a Marian se začne připravovat na výsadek v okupované Francii. Během náročného výcviku se naučí zacházet se zbraněmi, výbušninami a vysílačkami, snášet fyzickou zátěž i drsné metody výslechu, skákat padákem a pohybovat se v utajení v zemi, kde stejně nebezpeční jako okupanti mohou být kolaboranti nebo zdánliví spojenci. Její mise ve Francii má ale kromě podpory domácího odporu ještě jedno, velmi speciální poslání: přesvědčit mladého fyzika Clémenta, jehož výzkum by spojenci rádi využili v nevypsaném závodu o zkonstruování atomové bomby, aby opustil svou zemi a odletěl do Anglie. Skutečnost, že ji s Clémentem pojí citové pouto z dob společného dospívání, může Marian pomoci – anebo jí úkol hodně zkomplikovat.
