Jak začít číst v angličtině, aniž byste to vzdali hned po prvních stránkách

Číst knihy v angličtině je dnes stále docela privilegium. Ne každý na to má jazykovou výbavu a ne každý si na to troufne. Já sám bych se k tomu možná neodvážil, kdyby mě k tomu vysoká škola nepřiměla – a kdyby mi v tom svým způsobem nenabídla pomocnou ruku. Aby to bylo jednodušší i pro lidi, co si v angličtině tolik nevěří, pokusím se vysvětlit, co mi kdysi pomohlo.

Krok č. 1: Nejdřív si vybírejte „jednodušší“ četbu

Young adult literatura, knížky pro děti nebo třeba thrillery… To všechno je pro četbu v anglickém jazyce výborným místem, kde začít. Zmíněné žánry totiž spojuje jedna věc: jejich slovní zásoba pravděpodobně nebude tak košatá jako ta v klasických dílech nebo současné beletrii.

Je to sice velká generalizace a samozřejmě se najdou výjimky (např. kniha The Ballad of Songbirds and Snakes od Suzanne Collins mi dala před lety z hlediska slovní zásoby dost zabrat), nicméně jde zde velká šance, že mezi podobnými tituly najdete ten, který bude vaší jazykové úrovni prozatím sedět nejlépe.

TIP: Abyste věděli, jak na tom s angličtinou jste, můžete si svou jazykovou úroveň otestovat na stránkách Cambridge English.

Krok č. 2: Oprašte příběhy, které už jste četli v češtině

Hned první semestr jsem na pedagogické fakultě dostal za úkol přečíst tři knihy v angličtině. A i když jsem si je mohl vybrat úplně podle sebe, děsilo mě to. Bál jsem se hlavně toho, že mi v příběhu unikne něco důležitého, že se kvůli své omezené slovní zásobě v příběhu ztratím.

I proto jsem nakonec sáhl po psychologickém thrilleru Ostré předměty od Gillian Flynn – románu, který jsem tehdy i přesto, jak byl zneklidňující, miloval. A samotného mě překvapilo, jak dobře jsem se v něm orientoval.

Podobně můžete začít i vy. Vyberte si knihu, kterou milujete, kterou si rádi přečtete i po několikáté a u které vás nebude tolik stresovat, že vám v cizím jazyce něco unikne. Ono vám totiž (minimálně ze začátku) něco unikne vždycky.

Krok č. 3: Myslete na to, že nemusíte rozumět úplně všemu

Jestli se čtením v angličtině teprve začínáte, to nejdůležitější podle mě je neztrácet motivaci a nenechat se otrávit tím, že něčemu nerozumíte. Upřímně – ani po několikaletém studiu anglistiky neexistuje kniha, ve které bych znal každé slovo. A čím dřív jsem si to přestal vyčítat, tím lépe se mi četlo.

Možná se kvůli nějakému dialogu, popisu nebo scéně budete muset podívat do českého překladu. Možná budete muset googlit, co se jistou frází myslí, jaký má kontext a co tím chtěl*a autor*ka říct. Možná na to dokonce ani potom nepřijdete a budete nad danou pasáží přemýšlet i několik dní. To všechno je normální a není na tom nic špatného. Ke čtení v cizím jazyce to podle mě patří.

Tím, že problém nakonec rozklousknete, se naučíte zase něco nového – rozšíříte si slovní zásobu nebo třeba hlouběji pochopíte společenský kontext jiné země. A s další knihou už budete mít trochu lepší startovací pozici.

Krok č. 4: Slovník používejte jen někdy

Ke každému čtení v angličtině mám u sebe mobil a aplikaci Anglicko-český offline slovník, která běží jak na Androidu, tak na iOS. Pro složitější případy pak používám Cambridge Dictionary. Nicméně i když mám slovník na dosah ruky, často si význam slov nehledám. Nebaví mě to a myslím, že pokud se ze čtení stane spíš neustálé překládání, bere to člověku radost.

Ve chvíli, kdy narazím na nové slovíčko, snažím se si jeho význam nejprve vyvodit z kontextu. Pokud se mi to nepodaří, nevadí, čtu dál. Teprve když na dané slovo narazím už poněkolikáté a stále nechápu, co znamená, sahám po slovníku. Pokaždé to ale dělám jen u slov, která mě zajímají a která se chci naučit.

Když jsem s četbou v angličtině začínal, vyhledával jsem si každé druhé slovo a ze čtení se pak najednou stala mnohem náročnější činnost – neustálé přepínání mezi fantazií a reálným (a v případě slovníkové aplikace digitálním) světem je vysilující a dřív nebo později vás otráví.

Krok č. 5: Nová slova si zaznamenávejte

Je to otravné, bolí to, ale pomáhá to. Bohužel. Pokud se přece jen rozhodnete si nějaké slovíčko vyhledat, byla by škoda ho z hlavy o pár minut později vytratit. Proto se vyplatí, když si ho během čtení (nebo po něm) zapíšete. Můžete si na to koupit speciální notes jako já a udělat si z toho díky zvýrazňovačům ještě větší zábavu.

Nejvíc mi pomohlo, když jsem si kromě českého významu slova zapsal taky:

• slovní druh, do kterého slovo v angličtině patří,
• příkladovou větu, ve kterém je anglické slovo použité v kontextu,
• výslovnost, kterou jsem si zapsal foneticky, ale vy to můžete udělat jakkoliv podle sebe.

Občas si tím sešitem pak prolistujte a na ta slovíčka se podívejte. Pročtěte si je, zkuste si v hlavě vytvořit větu, v níž byste některé ze slov použili. A když na nějaké z těchto slov v jiné knize znovu narazíte, nezapomeňte se pochválit za to, že už ho znáte.