Tajemství všech tajemství: Slavný symbolog jí tlačenku a pije kofolu

Dan Brown si svými romány se symbologem Robertem Langdonem v hlavní roli vydobyl místo jednoho z nejznámějších současných spisovatelů. Jeho Šifra mistra Leonarda a další adaptace, v nichž záží hollywoodští herci v čele s Tomem Hanksem, byly bezesporu trháky, které v knižní i filmové podobě četly a viděly a znají miliony lidí. Na jeho nejnovější román Tajemství všech tajemství, které vychází současně v deseti jazycích včetně češtiny a slovenštiny, se čekalo osm let. Stálo to čekání za to?

Hned na úvod nutno říct, že pro Českou republiku jednoznačně ano. Vzhledem k tomu, že se tahle tajemná bichle odehrává skoro celá právě v Praze, místní turistický ruch si může gratulovat. Jak se dá očekávat podle předchozího zvýšeného zájmu o místa, o kterých Brown psal v minulosti, i Praha si teď asi užije intenzivnější příval turistů než je pro následující měsíce obvyklé. Prague City Tourism nelení a vy už se teď v září můžete vydat na procházku po stopách Dana Browna.

Praha je zároveň i kamenem úrazu v tomhle – pro mě překvapivě – technothrilleru, který se víc zaobírá budoucností lidského vědomí než aby se vracel do historie k váženým uměleckým dílům. Brown tentokrát spekuluje o tajných projektech CIA (které se budují právě v Praze) a koketuje s noetikou i metafyzikou. Jak je jeho dobrým zvykem, pohybuje se na hraně mezi skutečnou vědou, spekulacemi a čirou fikcí, ale přiznávám, že mě zamrzelo, že mé oblíbené výlety do historie z jeho předchozích knih jsou tady velmi poskrovné.

Brown je známý tím, že chce své čtenářstvo vzdělávat a že mu informace servíruje wikipedickou formou. Nejinak je tomu tady a díky tomu jde docela určitě o tu nejlepší a nejkvětnatější turistickou příručku, jakou kdy kdo o Praze napsal. Problém s Prahou ale tkví v tom, že když ji čte někdo, kdo skutečně z Česka pochází, musí se chtě nechtě občas ušklíbat nad tím, jak moc na sílu se Brown snažil vmáčknout do příběhu všechny turistické atrakce, které na svých výletech do Prahy potkal.

Hlavní postavy jedí tlačenku, v ledničkách nacházejí Poděbradku a kofolu, áchají nad Karlovým mostem a orlojem. Tenhle “cringe” je asi potřeba pro další čtenářstvo z celého světa, ale já bych čtení o stověžaté matičce radši přeskočila.

Krom těchhle dvou zádrhelů jsem ale našla v příběhu to, co mě na tom vždycky tak bavilo – sympatického symbologa (který tedy ale tentokrát moc nesymbologuje), napětí, extrémní čtivost, jeden cliffhanger za druhým a neočekávané momenty. Na odpočinkové čtení, když si nechcete zrovna pouštět do hlavy nic složitého, je to jako dělané. Stálo to za osm let práce a je to tak dobré jako Brownovy předchozí knihy? Ne. Je to nekomplikované čtení, u kterého se pobavíte? Na to vemte jed.

Přiznávám, že mám velkou radost z toho, že se teď v médiích o knížce tolik mluvilo a psalo. Jasně, vyjmenovala bych klidně dvacet autorů a autorek, o kterých bych poslouchala a četla raději, ale nekomplikovaný a populární Brown je pro svou čtivost a líbivost zaslouženě miláčkem fanoušků i médií a těší mě, že se takhle dostane literatura k vícero lidem. A třeba zrovna Tajemství všech tajemství bude ta správná kniha k prolomení něčí čtenářské krize – na to je totiž naprosto ideální.

Recenze v kostce:

📖 napínavé, čtivé, nekomplikované
📖 budete číst víc o budoucnosti než o minulosti
📖 Prahy si v příběhu užijete ažaž

Co dalšího si přečíst?

📖 Jméno růže
📖 Poslední templář
📖 Záhadná ikona