Život Johna Dee v útržcích
Ačkoliv John Dee je postava pro běžného smrtelníka jedenadvacátého století poměrně neznámá, nelze říci, že by podstatnou měrou nezasáhl do vývoje vědění lidstva, ba jde o jednoho z předních intelektuálů své doby. Zároveň jde o osobnost velice rozporuplnou, která se od zkoumání v oblasti matematiky a přírodních vět postupně přeorientovala na problematiku okultního vědění a alchymie, takže vedle matematiků je dnes John Dee vysoce uznáván také esoteriky.
V knize jsou představeny záznamy z torzovitých deníků Johna Dee, a to především období, kdy se snažil komunikovat s andělskými bytostmi za pomoci další uznávané osobnosti, Edwarda Kellyho, který je u nás nepochybně známý jako kujón a podvodník díky filmům Jana Wericha Císařův pekař a Pekařův císař.
Záznamy andělských rozhovorů – pro nás snad až s nadbytečnou přesností – ale i záznamy všedního dne – kolik si musel půjčit peněz, jak splácel dluhy, ovšem i např. kdy měl pohlavní styk, jsou předmětem jednotlivých deníkových kapitol. Pro esoteriky knížka nejspíš až tak zajímavá nebude – jde o odbornou historickou překladovou edici, opatřenou poznámkami a úvodními pasážemi ke každé kapitole, v nichž jsou vyloženy kontextové informace, proto ji ocení především historici, zabývající se obdobím šestnáctého století. Zajímavé jsou ovšem i pro nehistorika deníkové záznamy, které se týkají pobytu Angličana v rudolfínské Praze a jeho útrap.
I když okultní vědy nebyly v Deeově době přímo zatracovány, patřily k oblastem poznávání, jež se již pohybovaly na velice tenkém ledě – zastánci žili v neustálém nebezpečí, že budou obvinění z čarodějnictví.
Tak i Dee se přes veškerou zjevně dobrou vůli neustále setkával s nepochopením svého konání, jemuž velice věřil a jež považoval za Boží dary. Je to vysoce mravně silná osobnost, snažící se plně oddat Bohu a zároveň uživit rodinu, zároveň zdá se až naivně důvěřivá, kterou každou chvíli někdo podfoukne, nicméně která začíná stále znovu a znovu. Ale nejen znovu a znovu, ale také jinde a jinde – John Dee představuje raně novověkého poutníka, cestovatele, který projel za svého produktivního života značnou část Evropy, aby dosáhl věhlasu svým učením – nicméně většinou byl přijímán u dvorů jako svérázná postavička, za níž zůstala uznávaná práce matematická, ceněná více než okultní. Přesto – nebo právě proto – se mu zadařilo leccos, čeho by možná s podporou dvorů nedosáhl – například v Anglii, kde královna Marie odmítla jeho projekt vybudovat velkolepou dvorskou knihovnu, realizoval projekt sám a vytvořil největší soukromou knihovnu své doby, jež byla ještě za jeho života částečně rozkradena a částečně znovu poskládána.
Ještě několik měsíců před smrtí, ve svých osmdesáti letech, kdy se po určité přestávce znovu ke komunikaci s anděly vrátil, zaznamenává:
11. července. Sobota, hora 10 ante meridiem. Dotázat se na následující:
1. Jméno místa, kam mám na své cestě zamířit.
2. Koho dalšího, kromě Ohna Pontoyse, bych měl mít ve svém doprovodu.
(…)
RAFAEL: „Johne Dee, tys býval cestovatelem a Bůh se o tebe až doposud vždy v kterékoli době na všech tvých cestách postaral. Ten, jenž ti poručil, aby ses vydal na tuto cestu, se o tebe postará na tvé cestě do Němec nebo jiné země, ať se vydáš kamkoli.“
John Dee se na cestu začal připravovat, ale už ji nezrealizoval, odebral se na cestu poslední. Přínos lidstvu, jehož si tak cenil, zvláštní poznání, jehož dosáhl, včetně Adamova jazyka, jímž Adam hovořil v ráji, s Deeovou smrtí v podstatě zmizelo a k radikální proměně lidské společnosti nedošlo.
Dee nezůstal ale zapomenut, a jak ukazuje přehled použité odborné literatury, zejména v posledních letech narůstá mezi odborníky velký zájem o jeho osobnost.
Deníky Johna Deeho
Brilantní matematik, astronom, astrolog, zeměpisec, kartograf, chemik, alchymista a cestovatel, rádce Alžběty I., který shromáždil první velkolepou knihovnu na Britských ostrovech, to byl John Dee, velká postava britských i evropských dějin šestnáctého století, známý i neznámý, každopádně však zapomenutý. Ve věku zámořských objevů a nelítostných náboženských válek hledá všelék na neduhy světa, spasení pak nachází v komunikaci s vyšší mocí prostřednictvím médií, z nichž nejznámějším je Edward Kelly. Ten je také iniciátorem cesty na kontinent, kdy přes Polsko doputují až do Čech na dvůr císaře Rudolfa II., aby pak po vyhnání nalezli útočiště u Viléma z Rožmberku. O tom všem se dočítáme v denících, které si Dee po dlouhá desetiletí vedl. Stáváme se svědky toho, jak tento vážený muž, jenž si konečně založil rodinu, začíná postupně podléhat závislosti na spiritistických seancích, stává se loutkou v rukou manipulátora Edwarda Kellyho, klesá na společenském žebříčku stále níže, přichází o majetek, a neváhá obětovat ani své jméno, knihovnu, ba v podstatě ani své nejbližší. Přeložili Derek Paton a Marzia Paton.
