Literární skvost: Svědkyně ohně
Knihu Svědkyně ohně jsem si vlastně nevybrala, ale dostala jsem ji jako tip. Neřekla bych, že je to čistě klasická detektivka, spíše detektivní thriller. Takže když mi domů přišla pětisetstránková kniha, říkala jsem si, to bude teda makačka. Přece jen tolik stran přemýšlení je i na mě trochu moc. Ale to, co následovalo potom…
Lars Kepler je pseudonym, za kterým se skrývá Alexandra Coelho Ahndorilová a Alexander Ahndoril, manželská dvojice zavedených švédských autorů. Oba mají rádi thrillery a rozhodli se společně napsat knihu, která by nebyla ovlivněna tvorbou spojovanou s jejich jmény. Chtějí do žánru vnést nové prvky inspirované filmem, nové charakterové typy a zápletky. To bude i nadále cílem románové řady podepsané jménem Lars Kepler.
Brigittin dvůr je soukromý ústav, který slouží jako zařízení pro problémové dívky v pubertálním věku. Žije zde osm dívek, každá má nějaký problém a většina se projevuje vůči okolí agresivně. Takže když se jednoho dne dostanou dvě svěřenkyně do konfliktu a jedna z nich skončí na samotce, není na tom nic tak divného. Ještě ten večer se však stane něco strašného. Mirandu, jednu z pacientek, a ošetřovatelku Elisabet někdo brutálně zavraždí. Na místo dorazí policie a mezi nimi i komisař Joona Linna jako pozorovatel. Když vyslýchá dívky, zjistí, že jedna z nich chybí. Vicky, nová svěřenkyně, zmizela, ale v jejím pokoji najdou smrtící zbraň a stopy krve, které vedou oknem ven. Vicky utekla lesem a ukradla auto ženě, která si zrovna odskočila na malou. V autě však nejela sama, na zadních sedačkách byl čtyřletý Dante, její syn.
Všichni tedy mají jasno. Vicky utekla, protože obě ženy zavraždila, a navíc unesla malého chlapce. Rozbíhá se kolotoč vyšetřování a pátrání, které není vůbec lehké, a zdá se, že je nejspíš zbytečné. Vše totiž nasvědčuje tomu, že Vicky i malý Dante už nejspíš nežijí…
Komisaři Jonnu Linnovi stále něco nesedí, a proto pátrá po obou dětech dál. Celé šetření mu stěžuje fakt, že kvůli jistému provinění nemůže vést vyšetřování oficiálně. I když je mu jasně nařízeno, že od případu musí dát ruce pryč, jde si za svým…
Zpočátku se mi do knihy moc nechtělo, měla jsem totiž spíše chuť na něco oddechového. Musím ale říct, že kniha mě od první stránky pohltila! Víc než pět set stránek jsem přečetla během dvou dnů. Styl manželů Ahndorilových je tak čtivý, že ač budete mít spoustu práce, vykašlete se na všechno a nepřestanete číst, dokud se nedozvíte celou pravdu.
Hlavní postava Jonna Linna je vyšetřoval, kterého zahaluje nejedna záhada. Alespoň se vám to tak může zdát. Všechny hovory, které s někým vede, jsou tajemné a velmi napínavé. Autoři se čtenářem skvěle manipulují, co se týče dialogu. Mě doháněli k šílenství právě tím, že pokaždé, když hlavní postava s někým vedla rozhovor, v tom nejlepším to utnuli! Už to vypadalo, že podezřelí nebo klíčoví svědci něco důležitého prozradí, ale nakonec nic. Někdo do toho jako naschvál začal kecat, nebo se osoba zarazila a stáhla…
A vy, jen kvůli všem těm náznakům tajemna, nedokážete přestat číst! Moc se mi líbilo prostředí, kde se děj odehrával. Věrohodně popsané chování i mluva pacientek. Ty jejich hádky byly opravdu vtipné, sice se vyjadřovaly jako dlaždiči, ale bylo to tak nějak přirozené, že mi to ani nevadilo.
Hlavní hrdina detektiv Jonna Linna je charismatická a detailně vykreslená postava. Líbilo se mi, že si šel za svým, i když se mu do cesty stavěla nejedna překážka. A ten jeho postoj, kterým jako by říkal, kašlu na vás všechny, tak ten mě dostal!:) Rozhodně mu nechybí osobní kouzlo! Co se mě týče, víc než kdo spáchal ty hrůzné vraždy, mě zajímalo jeho tajemství, a co mu chtěla povědět tajemná žena, která v ruce svírala starou tarotovou kartu.
Další zajímavou postavou je Flora Hansenová, která pořádá spiritistické seance a komunikuje s duchy zemřelých. Ovšem celé to má jeden zásadní háček! Nikdy v životě neviděla žádného ducha, takže všechna sezení jsou postavená na lži. Říká lidem jen to, co chtějí slyšet. Omlouvá ji fakt, že pochází z opravdu chudých poměrů a na růžích nemá zrovna ustláno. Jednoho dne však zaslechne v televizi zprávy o vraždách v ústavu a začne mít zvláštní vidění. Zavolá na polici, jenže nikdo ženě nevěří. Až na komisaře Jonnu Linnu, kterého jedna skutečnost z jejích výpovědí zaujme. Mladá žena si potřebuje hlavně vydělat, ale detektiv není tak hloupý, takže brzy její lži prohlédne… Děvče působí velmi zoufale – trochu trdlo, trochu magor, ale vždy jsem se na její části moc těšila!:) Takže co vlastně Flora vidí? Jsou to duchové, nebo…
Nebo si knihu můžete koupit a přečíst! Nechci vás totiž připravit o to nejhezčí z příběhů. Opravdu se máte na co těšit. Tempo je doslova lavinové a o překvapivé zvraty není rozhodně nouze! Takže, až se budete rozhodovat mezi Padesáti odstíny šedi a Svědkyní ohně, rozhodně volte druhou variantu – nebudete litovat!:)
Svědkyně je jedna z nejlepších knih, které jsem dosud měla možnost číst. Poutavé a zajímavé dialogy. Skvěle vykreslené postavy i prostředí. Úžasný a promyšlený příběh, který vás nepustí. Jedním slovem, skvost mezi knihami! Myslím si, že tato kniha má (v ČR) velkou šanci sesadit z prvních příček spoustu nejmenovaných knihy, které ani zdaleka nedosahují kvalit Svědkyně ohně! Z pěti hvězdiček dávám šest.
Svědkyně ohně
Napínavý detektivní román z pera manželské dvojice píšící pod pseudonymem Lars Kepler.
Je běžné, že policie při vyšetřování komplikovaných případů využívá pomoci spiritualistických médií. Ale není zaznamenán jediný případ, kdy by médium přispělo k vyřešení případu.
Flora Hansenová sama sebe nazývá spiritualistickým médiem. Už řadu let si vydělává na živobytí tak, že ostatní přesvědčuje, že umí mluvit s mrtvými. Jednoho srpnového večera slyší ve zprávách o děsivé vraždě v ústavu pro dívky se sklony k destruktivnímu chování. Flora Hansenová se rozhodne, že zavolá policii a oznámí, že se jí podařilo kontaktovat ducha mrtvé dívky.
Z vyšetřování jednoznačně vyplývá, že pachatelem tohoto činu je jedna z chovanek ústavu, „hodná“ a tichá dívka, která z ústavu utekla tu samou noc, kdy byla spáchána vražda. Když Joona Linna začne pátrat v její minulosti, objeví, že to s tou její dobrotou nebude až tak horké.
Autorka je knižní blogerka. Článek byl původně publikován na jejím blogu.
