blog

Barva nachu: Dopřejte si silný a dojemný příběh

V únorovém Čtenářském klubu Martinusu jsme četli knihu, která nás opravdu zasáhla a zůstane v nás velmi dlouho - je jí Barva nachu od americké spisovatelky Alice Walker.

Afroamerická spisovatelka a feministka získala za tuto knihu Pulitzerovu cenu i National Book Award a byť toho pochopitelně vydala daleko více, jedná se stále i po letech o její jediný román přeložený do češtiny. V posledních letech má za sebou Walker krom silné skupiny fanoušků a fanynek i kritické odpůrce, především za vyjádření podpory J.K. Rowling ohledně trans témat a doporučování knihy konspiračního teoretika.

Barva nachu je dnes v podstatě již klasické dílo, román, který vyšel poprvé v originále v roce 1982 a česky poprvé v roce 2001. Kniha se rychle vyprodala a nově práva na překlad od Arga převzalo nakladatelství Kontrast Vintage. Jde v podstatě o epistolární román; hlavní hrdinka Celia posílá dopisy jediné bytosti, entitě, která má podle ní schopnost něco udělat s jejím nešťastným životem – Bohu.

Celia, která vyrostla v chudém prostředí na americkém Jihu, se pokouší sepsat své dojmy a pocity a útržkovitě je v dopisech předkládá čtenářstvu. Právě její neznalost gramatiky by mohla na někoho při čtení působit rušivě, v příběhu ale dává smysl a sledovat její postupné zlepšování, to, jak pomalu, ale jistě dokáže konstruovat složitější myšlenky, stojí za trochu nepohodlí při čtení prvních stránek.

Od knížky jsem neměla velká očekávání a možná právě proto mě zaskočilo, jak rychle a silně mi přirostla hlavní hrdinka k srdci; je to jeden z těch příběhů, kdy máte tendenci vší silou držet palce své oblíbené postavě a hltáte stránku za stránkou, abyste se užuž dozvěděli, zda to pro ni nakonec dobře dopadne. Ne že byste věřili, že tu existuje něco jako všeobjímající happyend – už na prvních stránkách se dočteme o zneužívání a násilí, které se táhnou celým příběhem a na hrdince nechávají jizvy. A nakonec, jak říká sama Celia, je těžké být bílou ženou mezi bílými muži, ale ještě mnohem těžší je být černou ženou mezi bílými muži. Obzvlášť na americkém Jihu z počátku minulého století.

Za mě je to velké ano a pokud si taky rádi dopřejete silný a dojemný příběh, nevidím důvod, proč by pro vás tahle kniha neměla být to pravé, zvlášť, pokud rádi čtete feministicky laděné příběhy a chcete si trochu potrénovat empatii. Tahle kniha stojí za přečtení určitě kdykoliv; s pořízením ovšem neváhejte a využijte poštovné zdarma s kódem BARVANACHU, které platí už jen do konce února.

Čtěte také  Vetřelec: Rodinná idylka se nekoná

Jana Hartlová

Obsahový specialista

Jana v Martinusu píše a fotí na sociální sítě, dává do kupy newslettery a blog. Je věrnou fanynkou Harryho Pottera a v jednom kuse se snaží někomu vnutit Malý život nebo Geniální přítelkyni. Nejradši čte současnou beletrii.

Příspěvky autora